Za posledním puchýřem 2018

Ve čtvrtek 15.11. jsme jeli do Semil vstříc Poslednímu puchýři. Několik Puchýřů jsem již absolvovala, ale tento v Semilech považuji po všech stránklách za jeden z nejzdařilejších. Po ubytování na ubytovně Sokola ve Vysoké nad Jizerou, všem toto ubytování doporučujeme, jsme si udělali vlastní program. Vydali jsme se na soukromou rozhlednu U Borovice. Majitel zde byl a rád nás pustil ji zdolat. Osobně ji postavil. Je krásná. Neméně důležité je i to, že není kovová a není u ní žádný vysílač. Dál jsme se vydali na nejnižší rozhlednu J.Cimrmana. I když stojíte dokonce pod úrovní terénu, krásně vidíte do daleka, protože stojí na kopci. 529 m n.m.. U opravené dřevěnice si můžete dát razítko a koupit vizitku. Po večeři jsem šli do kina na slavnostní zahájení a úžasnou přednášku Pavli Bičíkové o Českém ráji, který zná i poslepu. A ještě jsme žasli nad jejími úchvatnými fotografiemi.

Druhý den, jsme odjeli přistaveným autobusem do Horních Míseček, odkud jsme se vydali na výšlap po žluté přes bývalé Jestřábí boudy dál cestami necestami s opět skvělým průvodcem KRNAPU přes Zlaté návrší, Labskou boudu, Pančavský vodopád, pramen Labe, Harrachovy kameny, opět kolem Vrbatovy boudy a pomníku Hanč, z rozcestí Nad kotelní jámou zpět po žluté do Míseček, odkud nás autobus odvezl zpět do Semil. Po odpočinku a dobré večeři jsme se pobavili na koncertě Věry Martinové.

Třetí den jsme si prohlédli památky včetně muzea Semil a vydali se na 15 km trasu. Vedla nádhernými místy. Nejhezčí byla Riegrova stezka podél Jizery. Hned v Semilech v parku na nás čekala živá kontrola s několika úkoly. Tak jsme si zalyžovali, i když bez sněhu a za slunečného počasí, které trvalo po celý Puchýř. Další kontrola byla v hospodě u přehrady  ve Spálově. Nahoře na Spálově rostla i památná lípa. Dalšmí pěkným místem byla čedičová skála s vyhlídkou Myší skála. Na modré značce a současně na Kamenické stezce jsme pak zašli na další vyhlídky. Konec trasy nám nechtěně zpestřila významná památka pojizerského lidového stavitelství, opravovaná Bítouchovská zvonička s cibulovou bání krytou šindelem. Nechtěná proto, protože jsme hledali skupinu pam. stromů, které jsme nenašli, a sem jsme vlastně zakufrovali mimo popis trasy. Den jsme zakončili na Puchýřovské zábavě v KC Golf. Hrála skupina Futrál a hrála skvěle, takže jsme téměř vůbec neseděli a protancovali boty. Úžasné bylo vystoupení místních nadšenců J.Cimrmana, jež nám předvedla královskou gardu angl. královny. Chvilku nám trvalo, než nám došlo, že obličeje mají pánové gardisté namalovány na svých ctěných bříškách. Každý obličej byl úplně jiný. Povedlo se. Před předáním štafety a korunky zástupcům Olomouce, kde bude Puchýř v r. 2019, semilští turisté přinesli rozprostřenou největší turistickou značku na světě, jež byla na oslaváchn 100. výročí republiky pověšena v Praze na Petříně. Slavnostního ukončení se stejně jako na začátku zúčastnila starostka Semil L.Mlejnková, hejtman Libereckého kraje, předseda KČT V.Chvátal, I.Press a další. I tento večer byl úžasně zorganizovaný. Výborně jsme se bavili. Krásná tečka za Puchýřem!

Čtvrtý den jsme se vydali po vlastní ose na Kozákov a dále do Besedických skal. I tento den nám počasí vyšlo a výhledy byly krásné. Okolí Semil je nádherné. Vůbec se nedivíme, že jsou semilští tak hrdí na svoje město a okolí. Tato hrdost, láska ke svému kraji z pořadatelů jen vyzařovala po celou dobu této náročné akce. I když byli nevyspalí, unavení, tak byli vždy milí a ochotní. Díky vám. Pro Olomouc je to velká výzva. Mrkněte na fotky.