Za Františkem Hrubínem

Ráno jsme si přivstali, abychom se vydali z Hlavního nádraží Praha posázavským motoráčkem do Krhanic, odkud startoval pochod Za Františkem Hrubínem, což nás zlákalo. Chtěli jsme poznat místa jeho dětství a mládí. je pravda, že v tomto směru nás pořadatelé trochu zklamali, neboť o něm nic moc nevěděli a hlavně nás mrzelo, že nezajistili otevření jeho pamětní síně. Od majitele zámečku v Lešanech jsme věděli, že starosta slavil ten den 50sátiny a že by urtčitě ochotně síň otevřel. Pořadatel na kontrole ani nevěděl, kde je památný jilm F.Hrubína a jeho domeček, který dnes vlastní vnučka spisovatele. Jilm patří mezi nejmohutnější jilmy u nás. Tak teď už to ví. Vše nám velmi ochotně řekl a ukázal majitel zámečku pan Truhlář, který nás i zámečkem provedl. Odvedl kus práce, všechna čest. Zámeček je díky němu opravený a slouží i obci. V sobotu zde byla např. svatba. Při rekonstrukci objevil i několik rarit a původní malby. Je dobře, že jsou takovíto lidé. Po příjemné prohlídce jsme se vydali dál po žluté kolem rybníku Návesník a dál loukami do obce Nová Ves, kde jsme nejen my zjistili, že zde žlutá končí, proto jsme se museli vrátit zpět a pokračovat po zelené lesem kolem chatiček do Kamenného Přívozu, kde jsme přešli most nad téměř vyschlou Sázavou. Mohli bychom napsat kamennou Sázavou. Bylo zde víc kamenů než vody. Když jsme vycházeli ze startu na nádraží v Krhanicích, šli jsme po naučné stezce a u kamenné Sázavy potkali vodáka, jež nafukoval kanoj a chystal se plout. Při pohledu na kameny, byl dost smutný. Docela by nás zajímalo, kam dokoníčkoval a kde to vzdal. Zato vedle řeky tekl náhon a zde na pneumatikách řádilo vesele několik možná vodáků. Ti opravdu pluli. Pak jsme je potkali v Přívoze na autobusové zastávce. Tak ti dopluli až sem. Z naučné stezky jsme odbočili do Vojenského technického muzea, které se nám moc líbilo. Strávili jsme zde přes dvě hodiny a ještě neprohlédli vše. Někde se nám ztratila Marcela, a pak už jsme ji neviděli. Marta doběhle do cíle na žst, vyzvedla všem diplomy, nálepky a tatranky a šla zpět dolů do přívozu, kde jsme poseděli v hospodě U Vemenáči a dobře se najedli. Udělali jsme si pěknou sobotu a poznali jsme místa, kde se pohyboval Fr. Hrubín.