Z Kostomlat pod Milešovkou na Milešovku

trasa 16 km

V neděli jsme si udělali výlet na Milešovku, protože mnozí z nás zde ještě nebyli. Měli jsme štěstí, i počasí se na nás od rána usmívalo. Dojeli jsme do Kostomlat a odsud se vydali pěšky po zelené na zříceninu Kostomlaty neboli Sukoslav. Došli jsme ke zbytkům hradeb, pod nimiž byl rozsáhlý příkop, a my se dívali na zbytky brány, věže a zdí paláce. Bránou jsme vstoupili dále, dali si razítko do turistického deníku, zaplatili dobrovolné vstupné a šli probádat tuto velkou zříceninu. Mezitím se daly holky do řeči s panem pokladním a dověděly se plno věcí nejen o zřícenině, ale i o životě v dnešních Kostomlatech. Po zelené jsme šli dále smíšenými lesy k hájovně, kde jsme posvačili a sešli do obce Černčice, odkud jsme šli po modré. Cestou jsme se kochali pohledem na Milešovku s rozhlednou a na pole řepky, která již ztratila svoji žlutou barvu. O některé výhledy jsme přišli, protože stromy jsou již zcela olistněné. Došli jsme k turistickému rozcestníku, prošli kolem velkých prázdných ohrad a začali stoupat až na vrchol. Cestou jsme se občas zastavili, vydýchali a pokochali pohledy do nádherné krajiny Českého středohoří. Napřed jsme šli lesními cestami, které později přešli na cestu kamenitou. Potkávali jsme poměrně hodně lidí včetně dětí. Na vrcholu jsme se nejdříve rozhlédli po kraji, a pak jsme vystoupali na devatenáctimetrovou rozhlednu, která slouží současně jako meteorologická stanice. Možná, že znáte Milešovku také pod názvem Hromová hora. Protože jsme měli velké štěstí na počasí, viděli jsme daleko do kraje. Nejen na sousední Lovoš, Házmburk a Říp, ale také na obzoru Děčínský Sněžník, hřebeny Krušných hor a další. Poté jsme si šli dát do bufetu něco dobrého a došli zpět po modré k hájovně a odsud lesem se vzrostlými stromy na rozcestí Pod Březinou. No a pak po silnici zpět do Kostomlat a do Prahy, kam jsme se vrátili velmi spokojení. Výlet se nám moc vydařil.

Marta