Vrapice, Čabárna, Kladno

Dojeli jsme autobusem ze Zličína do Kladna, kde jsme přestoupili na autobus do Kladna, Kolonie, což je obec Vrapice a pěšinou mezi ořešáky, pár jsme si jich natrhali, s odpočívadlem jsme došli k lávce přes Dřetovický potok od arch. O.Císlera a P.Teje  Lávka má působit jako „magický portál mezi světem živých a mrtvých"  Je složen z odlitku vysokopevnostního a mrazuvzdorného betonu s ocelovou výztuží. Naproti lávce je postavena socha nazvaná „Strážce" od sochaře J.Hendrycha. Doplňuje celkovou prostorovou kompozici mostu. Po jeho přejití dojdete k památnému dubu letnímu se svatým obrázkem. Za ním je hřbitov. Projdeme kolem něj a rovně ulicí až vyjdeme u hl. silnice a my pokračujeme nahoru ke kostelu sv. Mikuláše. Hned vpravo nejdete hrob jednoho ze zakladatelů hornické slávy kladenska, soukromého těžaře V. Černého. Po nalezení uhlí ve vrapickém údolí  1772 se dokázal prosadit vedle Buštěhradského panství jako jediný. 1803 založil 1. soukr. těžební společnost, začal těžit v opuštěné západní části. Jako jediný se odvážil opustit vytěžené výchozí sloje a šel do hloubky. Založil důl Josef 60 m hluboko a našel sloj 4 m tlustou, důl Ludvík 112 m hlubokou se slojí 7,5 m mocnou. Začal dolovat i na Slánsku a zlato u Jílového u Prahy. Vrchnost se na něho začala dívat jako na člověka obratného a nebezpečného. Zemřel v Buštěhradě v čp. 63 ve věku 70 let. Od kostela jsme sešli zpět dolů a došli k hl. silnici. Po přejití jsme pokračovali vlevo napřed po zpevněné cestě mezi domy posléze polní neznačenou cestou. Ještě jsme se ohlédli a prohlédli velkou bývalou buštěhradskou haldu, kam se vozila struska. Natrhali jsme si šípky. Dál jsme šli okrajem bývalých hald, kde mají dnes kluci dráhy a krosí to tu. Okrajem Cvrčovic a cestičkami v lese jsme došli do Čabárny  mazi řadové domky. Odsud jsme sešli z kopce a došli k budově školícího ekologického centra s týpím. Sešli jsme ještě dolů a došli k ohradám se zvířaty a záchranou stanicí. Kolem ohrady s vydrou, která byla velmi přítulná, jsme došli k dalším obyvatelům. Všechna zvířátka se k nám přihrnula. Jsou zvyklí na lidi, my vydrželi a nekrmili je. Nechali se od nás hledit. Tak jsme si popovídali s kačkou, labutí, ovcemi, jedna bečela obzvlášť naštvaně, krásnou zvláštně zbarvenou horskou kravičkou a dalšími. Pobavilo nás, že šel za námi i holub. U voliér s dravci jsme se nejprve lekli, potom se smáli, protože nás někdo popzdravil ahoj a my nikoho neviděli. Nádherně artikuloval krkavec. V další části je vodní ráj s mnoha vodními zákoutími včetně rybiček, černých lebutí.... Můžete si koupit lístek a vypůjčit prut a jít si zachytat. My poseděli a uá stánku koupili pivo k naší svačince. Potom jsme nasedli do autobusu před parkovištěm a dojeli zpět do Kladna ke gymnáziu, kde shromáždili nacisté lidické ženy před deportací do koncentračních táborů. Prohlédli si centreum s jeho památkami např. bývalou lékárnu se sgrafity od M.Alše, dnes i infem, radnici, kostel, Mariánský sloup, zámek, medvědárium. Po prohlídce Kladna jsme došli na autob. nádraží a dojeli do Prahy. Pěkný den, Čabárna je úžasné místo na odpočinek pro celou rodinu.