Tulácká cítka

Další náš výšlap směřoval do Roztok u Prahy na pochod Tulácká cítka k našim kolegům a na počest zakladatelky Zdeničky Krchové, která se po tolika letech osobně nezúčastnila, protože leží v nemocnici. Z nádraží jsme šli po zelené až do Levého Hradce. Cesta vedla pěknými místy a při našem švitoření rychle ubíhala. Na rozcestí s autob. zastávkou jsme si rádi zašli ke kostelu sv. Klimenta. Kousek za ním jsme se šli podívat na bývalé hradiště. Zde máme své kořeny přemyslovské.  Byl zde založen i nejstarší křesťanský kostel u nás. Po přečtení imformačních panelů vedly naše kroky na hřbitov, kde jsme hledali hrob J. Švejcara a M. Šimka. Jen jsme litovali, že nemáme svíčku k uctění jejich památky. Vrátili jsme se zpět na rozcestí, kde byla samokontrola a pokračovali  nahoru ul. Komenského. Zaujali nás vedle názvů ulic cedule s informacemi o té osobě, po které je ulice pojmenována. Po opuštění ulic se šlo krásnou polní cestou kolem ohrad s ovcemi a došli do Únětic. Váhali jsme zda jít do pivovaru, ale někteří z nás pospíchali domů za dalšími povinnostmi, tak jsme nešli. Tichým údolím jsme došli k rozpadající se bývalé restauraci Maxmiliánka, která fungovala do 90 let 20. století. Kdysi to tu žilo. Kromě hotelu zde bylo i koupaliště. Škoda. Ulice je lemovaná architektonicky zajímavou zástavbou bývalého letoviska. ČP. 10 je bývalý zámeček Lobkoviců. Zde býval park s kaplí. Kousek od něj je hospůdka Zvířátka, kam jsme chtěli zajít, ale bylo plno. V cíli jsme pochválili organizátory a za chvilku jel vlak. Věrka zde ještě zůstala, šla do muzea. Moc se nám pochod líbil. Děkujeme.