Silvestrovský výlet do Českého středohoří

Vydali jsme se autem v pěti do Třebenic, kde jsme za místní čokolatérií zaparkovali a přidali se na chvilku k odboru KČT Banka. Pozdravili se, společně vyfotili a oni se vydali na trasu, zatímco my šli na druhý konec Třebenic ke hřbitovu, kde rostla úžasná pam. lípa velkolistá. To by nám Marta neodpustila. Potom jsme se též po červené vydali na vrch Košťálov se zříceninou hradu, který byl krásně vidět z ulice Zimmerova s pomníkem letce RAF. Protože napršelo a my šli polní cestou mezi chatkami a sady, tak jsme nabalovali bláto a nabalovali. Když to šlo, tak na rozcestí s trávou jsme čistili a čistili, abychom mohli vůbec jít dále. Po vystoupání na rozcestí pod hradem s odpočívadlem jsme potkali kamarády z Banky. Oni šli dolů a my nahoru. Svítilo sluníčko, tak nám nic nechybělo. A navíc jsme byli rádi i kvůli focení. Dokonce i na Milešovce svítilo sluníčko, což je málokdy. Jelikož bylo 31.12., tedy poslední den v tomto prapodivném roce 2021, tak jsme s sebou nesli sekt, který Miloš otevřel a připili bez dlouhých proslovů. Nedopili a darovali ho skupince sedící zde u ohně. Výměnou nám nabízeli opečené buřtíky, což jsme odmítli. Výhledy i díky počasí byli úžasné na vše strany středohoří. Házmburk, Říp, Milešovka, Lovoš, Radobýl, Oltářík,..... Po dlouhém kochání jsme sešli dolů k odpočívadlu a pokračovali lesem po červené na rozc. Pod Sutomí, odkud dál po žluté. Na roztcestí s hromadami pořezaných větví jsme žlutou opustili a šli neznačenou pěšinou po louce na Holý vrch, kde jsme zase viděli kamarády. Na jeho vrcholu byly opět nádherné výhledy. Teď byla nádherně osvícená sluníčkem Milešovka. Pod námi obec Sutom s kostelem sv. Petra a Pavla a dřevěnou zvonicí, kam jsme sešli. Posvačili, opět zahřáli douškem fernetu a šli po silnici do obce Vlastislav, kde byla další zřícenina hradu Skalka, z něhož zbyla jen věž. Vedle stojí zámek, kde je muzeum. Dál po silnici do obce Teplá s bývalým klášterem a kostelem. Zde se nám líbila kaplička se studánkou, kde jsme si nabrali železitou vodu. Kdysi byla léčivá. Bývaly zde i malé lázně. Za studánkou nás zaskočila soukromá strašidelná zahrada. No to bylo!? Dále jsme měli jít nějakou polní pěšinkou přes Dřínek, kam jsme ale nešli. Šli jsme dál po silnici na rušnou křižovatku hl. silnice, kterou jsme přešli a za ní zahnuli vlevo na pěšinu, napojili se na červenou do Třebenic. Kamarádi seděli v čokolatétii, tak jsme se s nimi rozloučili a jeli domů. Cestou jsme se zastavili v Libochovicích na kafe u Evy, která s námi byla v Tatrách. Měla výborné cukroví. Rádi jsme ji viděli, popovídali si a dojeli v klidu do Prahy. Bezva Silvestr.