Silvestrovskou Prahou za historií - Novoroční čtyřlístek 2025

Poslední den v r. 2024 jsme oslavili procházkou po Praze v rámci pochodu Silvestrovskou Prahou. Tím jsme přispěli i vozíčkářům na trasy pro ně, protože pochod patřil mezi Novoroční čtyřlístek. Sešli jsme se u Národního divadla. A ani slunce v mrazívém počasí nás nezahřívalo, protože jsme čekali na Aleše. Nakonec jsme se rozhodli po delším čekání jít na tramvaj a dojet na začátek trasy, který byl v Nuslích od zastávky Na Veselí. Došli jsme do parku Jezerka s bývalým hudebním altánem, rybníčkem s památným platanem, kde se koupala Libuše a dalšími zajímavostmi. Za divadlem Jezerka jsme bránou vyšli do ulice a šli ulicí Na Květnici, kde jsme si prohlédli několik zajímavých vil, na které poukazoval popis. Cestou se k nám přidal Aleš. Po schodech jsme sešli ke kostelu sv. Václava a odbočili do ulice Pod Vilami. Téměř na jejím konci stojí vila Jana Hrušínského, syna Rudolfa Hrušínského. Nad schodištěm je pamětní deska. Potom jsme se vrátili zpět a sešli k Nuselské radnici. Proti ní je stará hospoda U Bansethů, kam chodíval i Jaroslav Hašek. Sem ho přivedl malíř Jaroslav Panuška, který ho později přivedl i do Lipnice. Sešli jsme dolů ulicí Sezimovou s dalšími významnými domy a vyšli na nám. Bratří Synků, jež je pojmenováno podle novinářů Ottovi a Viktoru Synkových popravených 1941 gestapem. Zde nás zaujal proti zmrzlinárně Poesiomat zřízený známým kavárníkem Ondřejem Kobzou. Zatočíte klikou, točila Květa, a můžete poslouchat některou literární či hudební ukázku související s Nuslemi. My si poslechli písničku od J. Schelingera. Ale to jsme již delší dobu měli hlad a marně jsme hledali hospůdku, kde uspějeme. U Bansethů bylo plno a v dalších bylo buď zavřeno nebo nevařili. Dohodli jsme se, že dál nepůjdeme podle popisu. Došli jsme téměř k Nuselskému mostu, kde bylo více hospod. Šli jsme a šli, hledali a hledali a nakonec neplánovaně došli do cílové hospody. To bylo překvapení. Zde jsme se sešli s naší Alenkou, pozdravili se. Po zjištění nabídky na jídelním lístku jsme odešli. Došli na Ostrčilovo náměstí, kde jsme se konečně na rohu v restauraci najedli. Poseděli jsme v klidu, popřáli si a šli na tramvaj. Příjemně jsme ukončili rok 2024 a jaký bude ten kulatý 2025, to nikdo nevíme.