První putování podél Klejnárky

V sobotu 13.1. jsme se vydali z nádraží v Kolíně podél Labe ke slepému rameni. Došli jsme k jezeru Sandberg, kde se těží písek a dá se zde i koupat, ale nemáme mezi sebou otužilce, tak příště. U soutoku Klejnárky a Labe jsme se společně vyfotili, ale bez Libora, Pavly a  Pavla. Ti se někde zadrhli. Údolím Klejnárky plným krásných starých stromů, občas zde v lese stály i chatičky, jsme po žluté došli přes rozcestí Na Souškách na okraj Starého Kolína, kde jsme pokračovali po modré podél Klejnárky a bývalého plavebního kanálu Šifovka. Soustavu plavebních kanálů dle projektu Kryštofa z Gendorfu nechali vybudovat kutnohorští horníci pro rychlejší dopravu dřeva a dřevěného uhlí od Labe ke Kutné Hoře. Dopravu dřeva a dřevěného uhlí po kanálu zajišťovaly lodě, tažené z mírně sešikmeného břehu koňmi. U Starého Kolína jsme se zalíbením sledovali horu řepy, kterou nakládali na náklaďák a odváželi za Boleslav do cukrovaru.To je fakt zázrak, že ještě něco takového nám zbylo. Přes Mladý Hlízov jsme došli do Hlízova. To už mi volala Evička, kde jsme, protože jsme se zdrželi ve čtyřech a ostatní nám utekli. Miloš měl narozeniny, nesl s sebou v batohu svoji domácí griotku, tak jsme si pošmákli a zahřáli. Hned jsme se i cestou nasvačili a šli dál do Hlízova. Zde jsme si prohlédli barokní zámeček, který je opravovaný. Za vesničkou se nám moc líbil domeček obrostlý něčím popínavým a krásně tvarovaný do tvaru stromu. U něj byli koně v ohradě. Po silnici jsme došli do další obce Nové Dvory, které se nám moc líbily. Je zde několik architektonických památek. Stojí zde zámek. V roce 1588 nechal rod Žerotínů na základech původní tvrze postavit renesanční zámek, který však byl vypálen švédskými vojsky. V letech 1679-86 jej nechal znovu vystavět Bernard Věžník v duchu baroka. Další úpravy provedl Jan Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, v této podobě jej dnes spatříme. Patrovou toskánskou arkádovou chodbou se zámkem je spojen kostel sv. Martina. Stojí zde barokní sousoší, na jehož podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců. Za sousším je pomník obětem válek. Téměř na konci obce je barokní kostel sv. Anny dostavěn Hrabětem Bernardem Věžníkem v roce 1696. Později v letech 1720-27 vznikl v jeho blízkosti konvent pro dominikánské mnichy. V současnosti se zde nachází fara a nábytkářská firma. V restauraci U Hájků jsme se výborně najedli. Většina z nás si dala srnčí guláš a pivko. Potom nás Libor dovedl do Malína, do Sedlce ke katedrále Nanebevzetí Panny Marie, kde jsme si koupili záznamník k Santinimu a kolem tabákovny, kde to příjemně vonělo, dál jsme podél Vrchlice došli do Kutné Hory do cukrárny. Pochutnali jsme si na kafíčku a dortíčku a šli na nádraží. Sobota se vyvedla, bylo nám spolu dobře. Zase jsme poznali nové vesničky.