Peklo - bledulky

Protože jsme nechtěli propásnout kvetoucí bledulky, tak jsme si zopakovali výlet před třemi lety do Pekla u Zahrádek u České Lípy. Autobusem 400 od metra Střížkov jsme vyjeli v 9:35 hod. Chvilku jsme hledali místo odjezdu, protože nás mátla dvě stanoviště příjezdů. Nakonec se povedlo. Za mírného deštíku jsme nastoupili. Deštík byl téměř celý den, ale nevadilo nám to, hlavně že nelilo. Po výstupu z autobusu na stanici Zahrádky, křiž., jsme přešli na druhou stranu a zamířili k prodejně, kde nás zlákala pestrá nabídka nádherných květin a sazenic. Škoda, že jdeme túru. Marta neodolala a podlehla sasance věncové. V batohu ji donesla nepoškozenou až domů. Po silnici jsme došli k zámečku, který patří Karlově univerzitě, ale i park byl zavřený. V místním krámku jsme se ptali na vizitky, neměli. Ty pak Věrka koupila na úřadě i pro nás. Hurá, můžeme vyrazit po červené. Starou krátkou alejí habrů v dost špatném stavu, ale snaží se o ni starat, jsme vstoupili do lesa do údolí Peklo - Národní přírodní památka. Nádherné místo podél potoka Robečského s pískovcovými skalami. První skálu jsme minuli. Okupují ji spokojené kozy. Dál jsme jich minuli několik. V některých byly i bývalá skalní obydlí, různé výklenky a zbytky po lidské činnosti. Po projití pod techn. památkou viaduktem jsme došli k osadě Karba, kde už kvetli koberce bledulek. Kochali jsme se tímto krásným místem. Pak jsem pokračovali údolím dále. Jedna velká nádhera, klikatící se potok s tajemnými zákoutími, popadanými kmeny, jež jsme místy přelézali, skály, koberce bledulek, vzrostlé převážně buky, divočina. Šli jsme po dřevěných chodnících, místy přes lávky, ke konci i tunelem ve skále. Dovolili jsme si zajít ke kozí farmě Nové Dvory. Také krásné místo a ochotní lidé. Koupili jsme si sýry. Doma jsme po ochutnání vůbec nelitovali, jsou výborné. Pán nám i ukázal ustájené kozy s mladými. A že jich měli. Mimo jiného jsme se např. dověděli, že toto je české plemeno koza hnědá krátkosrstá, že jsou rohaté a bezrohé. Ti rohatí odstrkují bezrohé. Můžete se domluvit a kromě sýrů, mléka, vám třeba kůzle kozla porazí na maso, kůži. Je zde i možnost ubytování. Po prohlídce jsme se vrátili dolů do Pekla a šli dále. Cestou jsme viděli skalní reliéfy. Jsou už dost zničené. Byla to asi dívka. Na konci byl reliéf hudebníka Wagnera a filosofa Nietzscheho. Po výstupu z údolí je ještě pěkné místo - Skautská skála. Na rozcestí s pomníkem padlého italského zajatce jsme zašli do lesa k pomníku zemřelým na pochodu smrti. Vrátili jsme se zpět a po červené došli do České Lípy. Měli jsme čas a hlad, tak jsme hledali hospodu. Nakonec jsme našli jen pivnici. Dali si pivo, kafe, dojedli vlastní zásoby a šli na autobusové nádraží. Došli jsme k plotu a v něm našli naštěstí díru, kterou jsme prolezli. Jinak bychom museli celé nádraží obcházet, což by nás stálo čas, jež jsme už moc neměli. Do Prahy jsme dojeli v pohodě za deště. A i ten kromě únavy přispěl k tomu, že jsme podřimovali. Marta usnula dost tvrdě. Vašek ji vzbudil před konečnou zase na Střížkově. Krásný den.