Labská cyklostezka 2014

Po naložení všech kol na přívěs jsme vyjeli z Letňan okolo 17.00 hod a jeli směr ústí nad Labem. Dojeli jsme do Velkého Března, kde na nás čekala prohlídka s ochutnávkou a po té ubytování  v rekreačním zařízení Zdravotník v Horní Vysoké. Cestou nám Ivan rozdal mapky a seznámil s programem.

Druhý den po vydatné snídani jsme na kolech vyjeli do mírných kopečků přes Lovečkovice do Třebušína, kde jsme si prohlédli kostel a na návsi se obdivovali rozkvetlé obrovské sakuře. Na rozcestníku nás zaujalo, že tudy vede Žižkova naučná stezka zemí hradů. Nádhernou krajinou s množstvím pasoucích se stád koní jsme sjeli do Ploskovic a k zámku. Uvnitř jsme nebyli, neboť bychom museli čekat hodinu na prohlídku a tolik času jsme neměli. Prohlédli jsme si ho zvenčí včetně krásného parku. Ze všech stran se ozývali pávi a my byli svědky jejich námluv. Z Ploskovic jsme dojeli do Litoměřic, odkud jsme už pokračovali podél Labe cyklostezkou přes Velké Žernoseky. V Litoměřicích jsme se ztratili. Já jsem totiž fotografovala a Věrka s Petrou jeli přede mnou. Chtěla jsem je dohnat a tak jsem jela rychle, ale holky nikde. Ve Velkých Žernosekách jsem z telefonického rozhovoru zjistila, že jsou ještě v Litoměřicích. Tak jsem zpomalila a znovu jsme se sešli za obcí Církvice. Cestou jsem měla další čas na fotografování a kochání se. A že bylo čím. I počasí nám přálo. Společně jsme pak dojeli do Ústí pod Střekov, kde jsme museli kola přenést přes zdymadlo a jet dál do Velkého Března, kde jsme měli být okolo 15.00 hod. Ale zde jsme čekali na Petru, která se nám někde zdržela. Opět telefonem jsme zjistili, že jela jinudy a je za Ústím. Tak jsme také vyrazili a do zámku jsme dojeli za chvilku. Prohlídku nám posunuli, proto jsme si šli prohlédnout park, ve kterém roste mnoho vzácných dřevin a právě kvetly rododendrony. Roste zde i strom zvaný buchtovník, což je zmarličník japonský, jehož  listy na podzim zvolna opadávají a tlejí. V tu chvíli voní jako ty nejvoňavější maminčiny buchty vytažené z trouby. Od průvodce jsme se dověděli mnoho zajímavého ze života Chotků. Nejmladší a nejmenší zámek u nás  si nechal postavit  hrabě Karel Chotek v letech 1843-45. Všem prohlídku doporučuji. Po prohlídce jsme naložili kola na přívěs a odjeli jsme se na večeři do ubytovny. Po večeři jsme všichni poseděli. Najeli jsme asi 61 km.

Ráno jsme se sbalili, zavazadla uložili do autobusu a na kolech odjeli do Zubrnic, které jsou proslulé coby živý skanzen a železniční muzeum. Dovnitř do krásných chaloupek, staré školy a statků jsme se nepodívali, protože otvírali až od 10.00 hod. Vše jsme tedy obdivovali zvenčí. Já se šla potěšit pohledem na památnou lípu, která roste u cesty na rozhlednu Buková hora. Ta nás provázela téměř po celou dobu naší cyklojízdy. Ze Zubrnic jsme sjížděli táhlý kopec až do Malého Března a zde se napojili na cyklo a jeli  opět podél Labe do Děčína. Zde už bylo moc lidí, což nebylo vždy příjemné. Dojeli jsme pohodlně až ke starému kamennému mostu se sochami od M.J. Brokofa a za ním sjeli vlevo pod novým mostem, jehož pilíře byli vtipně ozdobené modrými kresbami. U dalšího mostu jsme se zastavili v infu a za mostem pokračovali chvilku po silnici a později zase krásnou cyklo podél Labe do Dolních Žleb. Tam jsme se zastavili v restauraci, hned nad ní byla železniční trať. Trať nás provázela od Děčína. Za chviličku jsme byli na hranici s Německem a v Schöne jsme německým přívozem za 70,- Kč přejeli do Hřenska. To jsme si prohlédli, ale byli jsme otráveni z množství stánků asiatů. Pak jsme dojeli směrem k hranici k autobusu, naložili kola a vydali se domů. Cestou jsme se dívali z okna na místa, která jsme projeli. Trochu nám bylo smutno, že musíme domů.

Tento první cyklovíkend s KČT se opravdu vydařil. V Praze jsme se rozloučili s pořadateli a moc jim děkovali za organizaci celé akce. Těšíme se na další.

Marta