Krušné hory 4. - 8.5.2019

V květnu jsme se potřetí vydali do krásných Krušných hor. Podle názvu sice krušných, ale nám je tam pokaždé moc dobře. Tentokrát jsme nebyli v Měděnci, ale v Teplicích, jejichž prohlídce jsme věnovali celé úterý. Rozhodně jsme nelitovali. Navíc jsme měli dva průvodce - naši Vendulku, která zde prožila dětství a mládí a kamaráda z Teplic Karla, u něhož jsme příjemný den ukončili v jeho domácí vinotéce. Takže kromě známých míst jako např. lázněmi, Botanickou zahradou, Doubravkou, Letnou, historickým centrem, nás provedli méně známými, ale nádhernými místy. První den za deštivého počasí jsme se vydali vlakem do Duchcova, kde kromě prohlídky zámku a jeho parku, jsme se vydali na Liptickou marinu, za níž jsme mohli sledovat i těžbu uhlí. Nakonec jsme se vydali ke kostelu sv. Barbory, kde býval hrob legendárního Casanovy. Dnes je zde pamětní deska. Druhý den jsme dojeli do Krupky a lanovkou dojeli na Komáří hůrku, kde nás překvapil sníh a mráz, proto jsme zašli nejprve do restaurace na teplou polévku či grog, abychom se vydali po červené naučné stezce hornické dolů. Její začátek jsme nenašli, tak jsme šli po žluté a posléze po NS příhraniční hornické ke štole Starého Martina, Provedla nás zde úžasná paní průvodkyně. NS jsme scházeli dolů k vyhlídce s křížem Kalvarienberg. Stezka nebyla značená, bylo to trochu dobrodružství. Opět jsme si prohlédli celou Krupku, na hradě jsme se najedli a přes křížovou cestu došli do Bohosudova. bylo už dost hodin, takže jsme nestihli prohlídku baziliky, což nás mrzelo, ale je to důvod se sem vrátit. Třetí den jsme dojeli do Oseka. Kolem pam. převislého buku jsme došli k pomníku neštěstí na dole Nelson a na zříceninu Rýzmburk. Bylo zde plno účastníků pochodu. Byla zde živá kontrola a několik stanovišť s úkoly. To známe. Cestou dolů jsme se rozdělili na dvě skupinky. Druhá skupinka došla na rozhlednu Vlčí hora a zpět do Oseka. My šli hledat pam. buk, který jsme opravdu našli a dál došli na modrou, po ní sešli dolů na NS Přírodou a dějinami Oseka. Nádherná místa - skály, rokle, zamřížované vstupy do bývalých šachet, výhledy, nad skokanskými můstky, studánky. Klášter je v rekonstrukci, ale my měli to štěstí, že nás pustili dovnitř kostela. Poslední pátý den jsme dojeli do Bíliny. Napřed jsme si prohlédli lázně a začali stoupat na vrch Bořeň. Cestou jsme obdivovali pestrou paletu rostlin. A další obdiv patřil Míle, která znala každou rostlinku a vždy nám řekla její název. Na vrchu jsme se najedli, pokochali a sestoupili dolů. Zde jsme se opět rozdělili na dvě skupinky. Někteří šli na vlak a domů. My jsme si ještě prohlédli hist. náměstí, došli na teplé jídlo a také se vydali na cestu domů. Cestou jsme se zastavili na rozhledně Stříbrník u Loun. Třešničkou na dortu byla prohlídka tepelné elektrárny Ledvice včetně naší nejvyšší rozhledny. Doporučujeme, ale je nutné si prohlídku zarezervovat. Až budete přemýšlet, kde strávit dovolenou, tak se určitě vydejte do Teplic a okolí. Nebudete litovat. Napsala jsem vám jen pár střípků z bohaté mozaiky teplicka.