Jarní úklid na Poutní cestě do Hájku - 2014

I. etapa

12.dubna

Ráno v 10hod jsme se sešli v komorním počtu na Dlabačově u první kaple poutní cesty. Před ní nám průvodkyně, PhDr. Ivonna Raimanová, rozdala brožurku, fotografie, pytle na odpadky a gumové rukavice a započala výklad o poutní cestě a o historii míst, kudy cesta procházela. Vyšli jsme, sbírali odhozené věci a pátrali podle starých map a císařských otisků v kombinaci s mapou současnou, kudy vedla původní cesta, dnes již na několika místech přerušená a pozměněná. Prošli jsme územím Tejnky, kde poblíž křižovatky stávala druhá kaple, dozvěděli jsme se historii tohoto území, informace o usedlostech - Liborka, průjedním hostinci s celnicí, který se na noc zavíral - Závěrka (dochováno dvoupatrové stavení s pavlačí ve vnitrobloku), proč se říká Tejnka (místo opevněné, obehnané zdí-tejnem) a že tato poutní cesta bývala z Prahy na západ hlavní - vozová. Původně se zde sbíhaly tři cesty, dnes zastavěné, a u jedné z nich byla kaple postavena. Přišli jsme ke třetí kapli, která je dnes v ulici K Ladronce v soukromé zahradě a je dobře udržovaná. Šli jsme dál po původní trase až ke čtvrté kapli před Ladronkou, která by potřebovala trochu opravit (na opuce se omítka špatně drží) a v usedlosti jsme si udělali přestávku na další informace o historii a na dotazy. Jedna poutnice měla v Břevnově kořeny a tak do debaty přidala své vzpomínky. Od průvodkyně jsme se dozvěděli, že dřív poutníci chodili na pouť v cestovním oblečení a na vozech si vezli sváteční šaty. Do těch se oblékali těsně před cílem své pouti, až před klášterem či jiným poutním místem. Po krátkém občerstvení jsme pak dál pokračovali k páté kapli, která stojí na Vypichu otočená zády k silnici, protože kdysi poutní cesta vedla vlevo pod ní (všechny kaple jsou směrem z Prahy po pravé straně a téměř všechny jsou otočené k jihu). Dnes je v místech původní cesty křoví z náletu. Přechod ke kapli přes silnici není, což je škoda. K šesté kapli již vede cesta vysypaná pískem a upravená, je sice trvale přerušena zástavbou, ale obchůzka je poměrně krátká. Kaple bývala dlouhou dobu zasypaná, takže dnes po odkrytí je schovaná v "zákopu", je opravená a udržovaná. Za kaplí je cesta opět přerušena zahrádkami. Protože jsme nevěděli, zda není cesta slepá, zeptali jsme se místních, a kolemjdoucí pán nám anglicky bravurně vysvětlil průchod břevnovskou kolonií ;-). Došli jsme k místu sedmé kaple v ulici Na Břevnovské pláni, která stála naproti domu č.1313. Dnes je tam poměrně velký výklenek v plotě na malé vyvýšenině a vedou k němu tři schody. K osmé kapli, kterou dnes najdete u kláštera Panny Marie Vítězné, už to byl jen kousek. Kaple zde nestojí dlouho, byla sem r.2009 přenesena od odbočky k Bílému Beránku při rozšiřování silnice. Vešli jsme do kláštera, kde měli shodou okolností také jarní úklid, a zeptali se, zda se smíme do kostela podívat. Viděli jsme obrázek Panny Marie i stropní malbu kojící Madony v kupoli kostela.

Úklid jsme ukončili u osmé kaple, sebrali přes deset pytlů odpadků, ušli 5 kilometrů a trvalo nám to čtyři hodiny. Cesta je vyčištěná a doufám, že na dlouho.

Alena

P.S.

Podél poutní cesty z pražské Lorety k Loretě v klášteře v Hájku stávalo 20 kaplí. V Praze jich bylo celkem deset: devátá kaple bývala pod autobusovými garážemi v Řepích a desátá stojí v Jivinách před Pražským okruhem. Za Pražským okruhem stojí jedenáctá, opravená kaple, za ní je ještě jedna, která opravu nutně potřebuje, dalších pět kaplí už nestojí, následuje jedna, která se prý zanedlouho opravovat bude a poslední dvě jsou jako nové. V úseku Litovice - klášter v Hájku bylo uklízeno o týden dříve.