Do Třebsína za vodníkem Třebou a dál k Sázavě

Po dlouhé pauze jsme se zase sešli v malé skupince a vydali se společně v rouškách na 6 km procházku z rozcestí Krńany, Třebsín, kam jsme se dopravili autobusem ze Smíchovského nádraží s přestupem ve Štěchovicích. Po žluté jsme kolem ohrad s opravdu krásnými kravičkami došli na náves v obci Třebsín. Překvapil nás její upravený vzhled, domečky s krásnými zahradami. U kapličky opravené s velkým citem jsme poseděli a najedli se. Paradox dnešní doby - seděli jsme zároveń u hospody U Zvoničky, jež byla zavřená. Pivo nebude. Tak jsme pokračovali po modré k vodníkovi Třebovi s mnoha hrnečky na staré vrbě. Malý vodníček jako náhražka seděl v klidu na vrbě a smál se na nás. Místo originálu bylo zakryté igělitem a vodník byl někde v opravně. Přečetli jsme si pověst o něm a šli po zelené na rozc. Pod Třebsínem. Šli jsme krásným lesem se skalkami, později začaly přibývat chatičky. Od rozcestí jsme šli po červené až do Pikovic Posázavskou stezkou, kterou každý zná, proto se o ní nubudu rozepisovat. Nádhera - skály, stříbřitá Sázava, úžasné pohledy, vyhlídka Raisova, Klimentova, množství nejrůznějších chat a chatiček, lodičky, pestrá paleta kytiček, .......Z Pikovic jsme dojeli přes Hradišťko se zámečkem na Smíchov. Celý den pálilo slunce, ale jelikož jsme byli v lese a u vody, tak nám nevadilo. Všem tato místa doporučujeme k projití.