Broumovsko 5.5. - 8.5.2017

V pátek jsme se vydali na náš oddílový výlet na Broumovsko. Autobusem z Florence v 16.45 přes Chlumec nad Cidlinou, Hradec, Náchod, Hronov jsme dojeli do Police nad Metují, kde jsme měli zamluvené ubytování. Ulici Radimovskou jsme našli hned. Tou jsme šli zvesela až k ubytovně TJ Spartak. Ani zamračené počasí nám nevadilo. Cestou nás zaujalo čapí hnízdo na komíně. Už nás čekala velmi vstřícná p. Suchomelová s klíčema. Když nám vše ukázala, rozloučila se s námi a šla domů. Dana s Danou a pejskem se šli ubytovat do penzinu Brillia, protože tam mohl být ubytovaný i pejsek. Po zabydlení jsme šli za holkama do penzionu, kde jsme se navečeřeli a domluvili se na sobotě.
V sobotu jsme měli ráno dost času, protože autobus nám odjížděl po půl desáté. Takže se každý v klidu nasnídal, nakoupil si a prošel se po Polici. Většina z nás si prohlédla hřbitov se zajímavou stavbou kostela, pomníkem, bývalý klášter s otevřeným kostelem. Zde jsme se dověděli, že to množství lidí, které jsme potkali, nešlo pochod, ale byli to poutníci jdoucí do Vembeřic v Polsku. Prohlédli si radnici s památníkem válek na jeíjch zdech, sloup Panny Marie Bolestné, kašnu s pramenem pitné vody Julinka, krásnými měšťanskými domy. Sešli jsme se na náměstí v infu, které je každý den otevřené. Jsou zde velmi příjemné slečny. Svítilo sluníčko a my měli ještě to štěstí, že zde měli sraz veteráni. Staré vozy i motorky jsme si s obdivem prohlédli a mazali na autobus. Ten nás odvezl do Hlavňova - Hvězda. Přijel minibus, bylo nás mnoho, ale nakonec jsme se všichni vešli. Mimo nás jela grupa z Hronova v hnědých tričkách s krosnami. Celý den jsme se stále různě potkávali. Cestou jsme se společně nasmáli, padaly různé hlášky. Z rozcestí Hvězda jsme došli ke kapličce u chaty Hvězda. Výhledy byly v oparu, ale jinak se nám zde moc líbilo. Za chatou ležela v ohrádce bachyně. V pondělí jsme se dověděli v restauraci od vrchního, který chováním a oblečením vypadal jak číšník z první republiky, že je to Beruška a že je tak veselý, protože má byt, auto na dluh a i tuto restauraci má pronajatou. Jediné co má, je Beruška. Původně jsme chtěli jít po červené vrcholovou cestou, ale byly zde cedule, že zde hnízdí sokoli, a proto se sem nesmí. Takže jsme sešli kousek dolů na zelenou a po ní jsme setupovali do rokle Kovářova. Pochopitelně obklopeni skalami různých tvarů. Fantazie Jirky pracovala. Užili jsme si to. Romantická místa. Jen jsme museli dávat pozor, abychom neuklouzli a neletěli dolů, neboť zde bylo mokro. Sešli jsme na dno na rozc. s tur. ukazatelem a odpočívadlem. To jsme zahřáli, počkali až dojdou všichni a šli dál po zelené k Supímu hnízdu. Zde jsme se svlékli, bylo vedro a vyšli na vyhlídku. Odsud jsme po červené došli opět pěknými cestami s malebnými scenériemi na rozc U Pánovy věže, kde jsme poseděli. Rozdělili se na dvě skupinky.
Jedna / My tudy šli v neděli./ došla do Police po žluté přes Hlavňov, kde si u rybníka dali pauzu, podél křížové cesty do Police.
My se vydali tou delší cestou po červené nad Hájkovou roklí a došli ke Kamenným hřibům, kam jsme odbočili a dobře jsme udělali. Na vyhlídce jsme posvačili a vrátili se zpět na rozcestí a pokračovali nádhernými místy plnými skalních útvarů, úzkých uliček mezi nimi, nahoru, dolů až na rozc. Nad Slavným, které nás překvapilo. Vylezli jsme totiž na rovině s loukami a kupou hnoje. Zde jsme šli podél louky, po chvilce lesem a opět jsme potkali naši známou skupinku z Hronova. To jsou ti, co se s námi mačkali v minibusu z Police a byla sranda. Došli jsme na rozcestí Pánův kříž. Opravdu zde byl křížek a odpočívadlo. K rozc. U Zabitého jsme místy šli po cestách z kamenných kvádrů. To musela být hrozná dřina. Proč tu ty vydlážděné cesty jsou, to bohužel nevíme. Možná zde bývala poutní cesta. Opět zde byl kříž s erbem benediktýnů. Sešli jsme dolů a dál po rovince došli do osady Řeřišný jen s několika chalupami, některé byly i opuštěné. To už bylo asi půl kilometr do obce Machov. Já s Ivou jsme zašly k pam. Šrůtkově lípě. Mohli jsme ji vidět v seriálu o stromech s L.Munzarem. Majitel pozemku nás pustil na zahradu. Je opravdu mohutná a stále živá, i když vykotlaná. Majitel byl velmi příjemný a na lípu hrdý. Má schované staré fotografie s ní. Vrátili jsme se k ostatním, zašli na pivo a autobusem dojeli do Police. Všichni jsme se sešli večer u náměstí v pizzerii, která jako jediná byla otevřená a vařili zde. Dobře jsme se najedli a poseděli.
V neděli jsme se každý po svém nasnídali, prošli po Polici a sešli se u autobusu do Broumova. Po vystoupení jsme rychle došli ke klášteru a Marta utíkala napřed do pokladny pro lístky na prohlídku, abychom ji stihli. A stihli, což bylo bezva. Průvodce byl příjemný a dobře vykládal. Po prohlídce jsme se šli projít zámeckým parkem a Marta nás hned hnala k pam. dubu. Chytili jsme se téměř všichni za ruce a objali ho. Ze zahrady jsme prošli městem na Mírové nám. s kašnou, Mariánským sloupem, infem, kam jsme zašli. Dál dolů kolem domu, kde krátký čas bydlel A.Jirásek, na Malé nám. se sochou sv. Floriana a k dřevěnému kostelíku P. Marie na hřbitově. Je to nejstarší dochovaná dř. kostelní stavba v Čechách. Měli jsme to štěstí, že byl otevřený. Nádhera. I hřbirov byl velmi zajímavý. Je zde Pomník válce 1866, i když přímo zde žádné boje Prusů a rakouské armády neproběhly. Jsou zde prastaré hroby až po současné. Potom jsme zasedli naproti do rest. U Kostela. Zde jsme se opět rozdělili na dvě skupiny. Jedna zůstala v Broumově a dojela autobusem do Police a my šli pěšky po zelené do obce Křinice, jež byla prohlášena za Památ. rezervaci. Není divu. Hned na začátku nás zaujal pomník Obětem zla. Jsou zde nádherné chalupy s opečovávanými zahrádkami. Moc se nám zde líbilo. Můžete si přečíst spoustu zajímavých informací z tabulí NS. U rybníčku ja zajímavá Brána času. Křinice jsou dlouhé, ale to vůbec nevadí, protože je co vidět. Na konci obce jsme začali stoupat po červené k rest. Amerika, kde bylo plno. U chalupy nás zaujal starší muž, který držel starý pluh a oral. Koně vedl mladý muž. Jsme snad v minulém století či na Balkáně? Kolem kapličky jsme stále stoupali lesem až k tur. chatě Hvězda, kde jsme byli včera. Zašli jsme na kafe a zmrzlinu. Zasmáli jsme se s panem vrchním z minulého století a šli dál. Rozdělili jsme se na dvě skupinky. Jedna šla do Hlavňova na autobus do Police a my tři holky - Iva, Věrka a Marta - šly znovu po zelené dolů do Kovářovy rokle /jako v sobotu/. Dole jsem odbočily vpravo na Polici po červené. Prošly jsme nádhernými místy plnými skal. Kolem ukazatele Hlavňov rybník s pomníkem J.Žitavce z románu A.Jiráska Temno, kterého umučili. Stávala zde jeho chalupa. Prošli jsme po hrázi a po žluté vstoupli do lesa a došli ke křížové cestě. Po ní k Ticháčkově kapli, jež byla obnovena v letech 2011-12. Opět nádherná místa zvoucí k rozjímání a klidu. Došli jsme ke vstupu se Suchodolskou studánkou a dál po zelené do Police. Tento večer jsme poseděli na ubytovně v kuchyňce.
V pondělí jsme si sbalili, odevzdali klíče p. Suchomelové a nechali si u ní zavazadla. Autobusem jsme odjeli na žst Police. Strašně se ochladilo a foukal studený vítr. Vláčkem jsme dojeli do stanice Dědov a odsud po červené se vydali k chatové osadě Ostaš. Cestou jsme obdivovali významný strom. Po projití údolí Klučanky jsme začali stoupat opět krásnými lesy pěšinkou po kamenech a stále nahoru. U studánky jsme nabrali dech a dostoupali na rozc. ke Kočičímu hradu, ale opět jsme tam nemohli pro hnízdíci sokoli, tak jsme pokračovali na Osatš. To už jsme šli po rovince. Osada se nám strašně líbila a bylo zde živo. Počasí se umoudřilo a nakonec svítilo sluníčko. Celou jsme si ji prošli. Zastavili se u kapličky sv. Kříže, zašli k torzu pam. Husitské lípy a výborně se najedli. Potom jsme začali stoupat na samotnou stolovou horu Ostaš. Celý vrch jsme rádi prolezli včetně bludiště, různých skalních útvarů např. Raněný sokol, Mohyla smrti, Ostašský zrádce a další. Vyfotili jsme se na vrcholu Ostaš 701m. Všude kolem nás rostlo borůvčí, ale tak vysoké a tak obalené borůvkami jsme už hodně dlouho neviděli. Sešli jsme zpět k osadě a po zelené se vydali do Police. Cesta byla příjemná, vedla po rovince okrajem pole, pak loukou, kolem lyžařského areálu a vyšli jsme u Penny Marketu. Měli jsme čas, tak jsme se šli podívat do muzea Merkuru, který se stále vyrábí. Zavzpomínali jsme na dětství našich dětí. Potom si zašli pro zavazadla a autobusem dojeli zpět do Prahy. Alenka jela o něco dřív vlakem do Prahy.
S potěšením musím napsat, že se nám volné dny opravdu po všech stránkách vydařily. Všichni jsme byli spokojeni a už se těšíme na další náš společný výlet. Děkujeme p. Suchomelové za její vlídnost a vstřícnost. Všem doporučujeme ubytovnu TJ Spartak. Marta