31. Cestami Jaroslava Haška

Z pátku 25.8. na sobotu 26.8. jsme přespali v tělocvičně ZŠ ve Světlé nad Sázavou, kam jsme přijeli v pátek večer vlakem na pochod, na kterém jsme byli už v r.2010, a poněvadž se nám zde líbilo, přijeli jsme znovu. Tradičně jsme si mohli dát guláš a v cíli jsme dostali diplom a skleničku ze zdejších skláren.

Ráno jsme vyrazili na 20km trasu. Prošli jsme kolem zámku a zdejšími lesy došli do Lipnice nad Sázavou. Celou jsme ji důkladně prošli a strávili zde několik hodin. Prohlédli jsme si zříceninu hradu, kterou za 1.republiky koupilo KČT. Členové KČT měli vstup za celou 1 korunu a ostaní za 150,- kč. Během návštěvy jsme byli svědky dvou svateb. Po prohlídce, kde mimo jiné mají bytelný dřevěný stůl, kde sedával a psal sám J.Hašek, jsme si šli prohlédnout domeček pod hradem, kde je dnes muzeum a kde kdysi žil a zemřel J.Hašek. Po té jsme se vydali na starý hřbitov, kde odpočívá autor Dobrého vojáka Švejka a stále se dívá na hrad. Vede tudy i stezka malíře J.Zrzavého, který se narodil v nedaleké Okrouhlici a stále se sem vracel.

 V restauraci U České koruny, jejíž majitel je předek J.Haška, jsme se výborně naobědvali. Dost dlouho jsme se zaobírali originálním jídelním lístkem. Také nás zaujala stylová výzdoba s řadou rekvizit z doby působení J.Haška. Oběd jsme zapili Haškovým Lipnickým speciálem 12stupňovým, který vaří p.Bernard a p.Hašek dle tradičního postupu vaření v bývalém pivovaru v Lipnici. Po obědě jsme se vydali po dobře značené cestě k zatopeným lomům, kde jsou do žuly  vytesány tři reliéfy od R.Dvořáka:  v r.2005 Bretschneidrovo ucho nazvané podle policisty z e Švejka, v r.2006 Ústa pravdy,v r.2007 Zlaté oči. Okolo je ještě spoustu dalších krásných lomů. Vrátili jsme se zpět na rozcestí, odkud jsme přišli do Lipnice, a po žluté pokračovali přes Broumovu Lhotu, ve které ve zdejší hospodě zvali na grilované prase, a další vesnice dál. Cestou nás zaujalo obrovské mraveniště. Když jsme došli na hlavní silnici, zrovna tudy projížděli automobiloví a motocykloví veteráni se svými miláčky z nějakého srazu. Přešli jsme silnici a šli po červené podél Sázavy až do Světlé. Pěšina vedla lesem, chvilkami mezi chatičkami a chvilkami krkolomnými úseky, také kolem lávky přes Sázavu, ve které vzhledem k suchému počasí bylo velmi málo vody.

V cíli jsme měli ještě hodinku čas do odjezdu vlaku, tak jsme si v klidu sbalili, osprchovali se a popovídali si s pořadateli, kterým moc děkujeme za krásný pochod. A za rok zase.  Marta