2. Literární stezky

Protože spolu s popisy došly na závěr i letáčky se zajímavostmi na trase, zde si můžete celou trasu Ovencem připomenout a přiřadit k místům literární zastavení.

TRASA LITERÁRNÍ STEZKY A ZAJÍMAVOSTI NA NÍ

Od startu rovně Stromovkou kolem Planetária (vlevo) a plotu zábavního parku (vpravo) hlavní cestou až k podchodu pod železniční tratí po pravé ruce. Projdeme, jdeme rovně ke schodišti, vystoupáme, přejdeme po mostě plavební kanál, Císařský ostrov a pěší lávku přes další rameno řeky.

Z lávky sejdeme vlevo ještě před zámeckou zdí Trojského zámku a jdeme podél řeky (vlevo) a zámeckého parku (vpravo), za parkovištěm vpravo, k ZOO (L1) (L2), stále podél zámecké zdi, na křižovatce doprava, stále podél zdi (vpravo) a vinice (vlevo) po hlavní ulici až na křižovatku, kde končí zeď i vinice Sv.Kláry (*1) (*2).

Zde vlevo do ulice Pod Havránkou (L3), rovně nahoru do kopce po asfaltu, (ze dvou vždy tou pravou ul.), pokračujeme po betonových deskách pro auta asi 1km, vlevo louky a stromy (NS, PP Havránka, Haltýř se studánkou, PP Drahaň-Trója), vpravo zástavba, rodinné domy, nakonec zahr.kolonie (*3). Na křížení asfaltových cest a dlážděného chodníku jdeme vpravo dolů po asfaltce (Nad Trójou) skrz zahrádkářskou kolonii až k hlavní ulici Trojská s tram.tratí.

Přejdeme trať a silnici a jdeme vpravo dolů, po pravé straně mineme ul. Nad Kazankou (*4) až ke světelné křižovatce (vlevo usedlost Popelářka s věžičkou (L4) (L5)). Křižovatku přejdeme doprava do ulice před námi (je to 2.ulice doprava, stále Trojská, která zde zatáčí mezi domy) a dál rovně asi 700m k větší křižovatce, kde je na pravém rohu ZŠ Svatopluka Čecha (L2) a na levém budovy areálu Diplomatické čtvrti (*5). Přejdeme rovně křižovatku a jdeme dalších 200m podél areálu DČ (vlevo) a usedlosti Kazanka (*6) (vpravo), za areálem na křižovatce doleva spodní ulicí, projdeme a na konci ulice doprava po silnici (Povltavská) k pěší lávce, po které jsme přišli a kterou jdeme zpět přes řeku, Císařský ostrov a plavební kanál, sejdeme po schodech do Stromovky.

Jdeme druhou cestou doprava k „Malé říčce“, za kterou je již zástavba a sportoviště. Cesta zatáčí nejdříve vlevo, pak se točí podél vody doprava k železniční trati, a mezi tratí a vodou dojdeme k dalšímu podchodu pod železnicí. Podejdeme a jdeme doprava, vyjdeme rovně brankou z parku ven na ulici se zastávkou BUS Goetheho. Zde je po pravé ruce přízemní budova bývalého nádraží Bubeneč a v něm hospoda s průchozím CÍLEM (9 km).

Pak se vrátíme stejnou cestou zpět do parku a u podchodu pod železnicí se vydáme doprava, k dalšímu východu ven do ulice (Gotthardská), na rozcestí doprava kolem kostela na hlavní ulici (Wolkerova), zde vlevo, po levé ruce za domy zeď parku, jdeme stále podél zdi až na prostranství k další bráně zpět do parku. Projdeme a před letohrádkem vpravo po široké hlavní cestě (*7), asi 600m, kolem hrázděného domku (*8), dojdeme k dětskému hřišti s východem (L6), zde rovně a pak vlevo po mostě přes železniční trať, za ním vlevo po schodech dolů, pak parkovou cestou, na prvním rozcestí vpravo, u bývalé Vozovny Královská obora (*9) s restaurací a dětským hřištěm jdeme vpravo po bývalém kolejišti a náspu trati, který je dodnes patrný, dojdeme až k Planetáriu a odtud ke konečné tramvají.

LITERÁRNÍ ZASTAVENÍ:

L1 - Pamětní deska Veselovský Zdeněk - v areálu pražské zoologické zahrady v Praze 7 Troji je pamětní deska s textem: „Prof. Zdeňkovi Veselovskému DrSc. dlouholetému řediteli pražské zoo 1959 - 1988 k jeho 70. narozeninám. Zoologická zahrada Praha 26. srpna 1998“.

L2 - Husův pomník – Trojská, u čp. 211, autor Vilém Amort, pomník odhalen r.1926. Socha Mistra Jana na hranici je vpodstatě odložena ve dvoře školy Svatopluka Čecha. Původně stála v Trojské ulici poblíž dnešního vchodu do zoologické zahrady, později však byla nejspíše z dopravních důvodů odstraněna. Zřejmě pro nepříliš vyvedený vzhled se jí nedostalo lepšího umístění než ve školním dvoře.

L3 - Svatopluk Čech - Usedlost Havránka, čp.134, Pod Havránkou 15 - Původní usedlost nebo lépe nevelký dvůr patřil v 17.stol. Martinu Havránkovi, po němž se jmenuje. V blízkosti dvora byla v 19. století postavena novorenesanční vila s bohatě řešenou fasádou. Letní byt v ní měl od r.1903 do své smrti r.1908 spisovatel Svatopluk Čech (zemřel v Šimáčkově č. 17 v Holešovicích, kde má bustu a pamětní desku). Vila je přestavěná, slouží obytným účelům, kolem ní je okrasná zahrada se zbytky rozsáhlého sadu a vinice.

L4 - Karel Němec - Popelářka (čp. 91; registrovaná památka). Stavení v západním úpatí Černého kopce, při tramvajové trati v Trojské ulici, vzniklo zřejmě v první čtvrtině 19. století. Později získalo novogotickou úpravu, kterou si uchovalo dodnes. V roce 1870 vznikl v těchto místech Pomologický ústav - jako nejstarší instituce tohoto druhu v Rakousku - Uhersku. Náležely k němu sady a vinice Popelářka o celkové rozloze přes 15 hektarů. Usedlost Popelářka byla první správní budovou ústavu. Hlavní náplní ústavu byla výchova ovocnářů, která probíhala v ročních internátních kursech. Známé byly trojské sbírky odrůd ovocných plodin. Od roku 1890 vedl ústav Karel Němec, syn spisovatelky Boženy Němcové. Pod jeho vedením byl ústav prosperující, uznávanou institucí, která vychovala dlouhou řadu odborně vzdělaných zahradníků a ovocnářů. Sám ředitel Němec se vypracoval ve svém oboru v autoritu uznávanou v celých Čechách. Ústav byl zrušen koncem 30. let 20. století. Na místě jeho sadů vznikly čtvrtě rodinných domků a Elektrotechnický zkušební ústav, jehož panelová novostavba nyní narušuje panorama Jabloňky. Dnešní ovocnáři mohou jen litovat bez náhrady zmizelých sbírek hlavně starších českých odrůd ovocných dřevin. Jediným dochovaným objektem Pomologického ústavu je právě usedlost Popelářka. Nedávno byla opravena.

L5 - Franz Kafka - v r.1913 pracoval v zahradě Pomologického ústavu.

L6 - Pamětní deska Karafiát Jan - Na domě čp. 330 Ovenecká ulice 44 Praha 7 Bubeneč je pamětní deska s textem: „V tomto domě žil a pracoval v letech 1913-1929 evangelický farář Jan Karafiát *1846 Jimramov † 1929 Praha autor knihy pro děti Broučci“. Na druhém konci této ulice, u Letenských sadů na domě čp. 557 na rohu Ovenecké a Letohradské ulice 44 v Praze 7 je travertinová pamětní deska Svatopluka Čecha s textem „Zde žil v letech 1890-1895 Svatopluk Čech a napsal „Písně otroka“.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI:

1. Divišova vila – Trojská 134 č.p.224, asi 100m rovně, arch.Adolf Benš, r.1928-30
2. Rodinný dům režisérky Věry Chytilové, č.p. 619, Pod Havránkou 22, liberecký atelier SIAL, arch.Emil Přikryl, projekt 1970-1972, realizace 1974-1975
3. Vavrouška – z r.1840, dvě přízemní budovy zděné z kamene se sedlovou střechou, dnes značně přestavěné a dostavěné novostavbami.
4. Schückova vila, č.p.222, Nad Kazankou 39, r.1928-30, funkcionalismus, arch.E.Mühlstein a V.Fürth
5. Diplomatická čtvť – 1989-91, arch.Jan Bočan, Zdeněk Rothbauer
6. usedlost Kazanka - Trojská 112. Usedlost s vinicí a lisem, barokně přestavěna na obytné stavení, rekonstruována r.1986. Na fasádě soška sv.Václava. Památkově chráněna.
7. Mécsérova silnice - Zemský výbor nechal zbudovat silnici od místodržitelského letohrádku dolů k rybníkům. Místodržící Mécséry, v té době policejní ministr, ji koncem října 1860 otevřel a nechal pojmenovat svým jménem. U horního konce je pamětní kámen s nápisem "Mécsérova silnice 1861".
8. Tunel a strážní domek u Buštěhradské dráhy – r.1866-68. První pražský železniční tunel s kamennými portály i nad ním stojící strážní domek vznikly při prodloužení Buštěhradské dráhy z Brusky (budova v areálu nádraží Praha-Dejvice) do Buben. Tunel je vyzděn kamennými kvádry, domek nad ním byl původně spojený schodištěm s vnitřkem tunelu. Kulturní památka.
9. Vozovna Královská obora - Do Královské obory byla v roce 1885 postavena trať pouliční koňky belgického podnikatele Euarda Otleta. Trať vedla z náměstí Republiky přes Eliščin most až k remíze a stájím, kde odpočívalo dvacet čtyři koní. Ottlet měl koncesi na 51 let, ale Praha brzy poznala, že vhodnější než kůň bude elektřina a tudíž nakonec roku 1898 koňku za astronomických 2 700 000 zlatých vykoupila. Po elektrifikaci tratě byla na místě stáje postavena v letech 1898 - 1899 malá vozovna pro 12 tramvají. V roce 1910 byla postavena zděná administrativní budova. Vozovna byla vyřazena z pravidelného provozu v roce 1930 a v lednu 1937 zbořena. Tramvajová trať do Královské obory byla v provozu až do roku 1942. Dochovala se jen administrativní budova z roku 1910. Dostavba objektu, obnovující původní halu čekárny, byla dokončena v létě 2008, ing. arch. Jiří Žentel.