Z Lokte do Karlových Varů

V sobotu jsme se vydali ráno v 6.30 hod z Florence autobusem Regio jetu do Karlových Varů. Jízdenky jsme měli předem koupené, tak nebyl problém. Zpáteční jízdenky jsme neměli, návrat jsme riskli. Cestou jsme se rozdělili na tři skupinky a každý spokojeně dojel nějakým autobusem. Sylva s Vendulkou vlakem okolo 17.00 hod a Alča pak večer okolo 20.00 hod. Ve Varech jsme přestoupili na autobus do Lokte. V Lokti jsme si prohlédli historické náměstí a vydali se kolem kostela na hrad. Prošli se po nádvoří a pod hradem kolem Černé věže na modrou, po níž jsme podél Ohře šli krásně po rovince. Kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a pam. břečťanu pnoucího se po skále jsme došli k již prázdnému kempu. I když bylo nádherné počasí /noci studené/ za celou dobu jsme potkali vodáky jen jednou. A to až u Svatošských skal. Zato turistů bylo dost. A i mezinárodních. U studánky jsme pojedli a nabrali čistou vodičku. Asi po šesti km jsme došli k prvním skalám před Svatošskými skalami. Na jejich kraji se nad námi tyčil ženich s nevěstou. Strašně se nám všem líbil přechod lanového mostu. Ten jsme si užili včetně malého Vojty. Foto, foto a do restaurace na polévku. Měli tři druhy a všechny dobré. Měli výborný závin. Zde jsme se rozdělili na dvě skupinky. Ti, co chtěli stihnou dřívější spoj, nás opustili a už jsme je neviděli. My poseděli a v klidu šli dál. Ještě jsme obdivovali pavoučího muže šplhajícího bez lan po skále zvané zámek. Vydrželi jsme, dokud nevylezl až na vrchol. Zatleskali jsme mu a šli dál po modré, jež stoupala lesem do obce Doubí. Zde jsme si prohlédli vesničku SOS. Děti si zde hrály venku. Moc se nám zde líbilo. Na druhé straně vesničky jsou samé nové domky. Ještě nás dole v jedné zahradě zaujala řezbářská výzdoba. Došli jsme na zámek, kde je velká sbírka medvědů a všeho, co je spojeno s Vánocemi. Zde zůstala Věrka s Vojtíškem, kteří dojeli do Varů autobusem, a my šli dál pěšky na rozcestí sv. Linharta, kde bylo živo. Kolem obory jsme došli ke kapličce a za ní ke zbytkům kostela. Z rozcetí jsme šli opět po modré. Prohlédli jsme si zavřený objekt Doubské rozhledny, u které je postavený v r.2000 pravoslavný kostelík sv. Nikolaje. Stále po modré krásnými lesy jsme prošli na rozcestí Nad Lesní pob., odkud jsme šli po zelené kolem několika altánků, pomníčků např. Lesní pobožnosti až k pomníku knihy. To už jsme byli nad lázněmi. Kolem lázeňských domů jsme sešli k opravenému kostelu sv.Petra a Pavla. Od něho na autobusové nádraží. Měli jsme štěstí, že někdo nepřišel, a tak jsme se vešli do žlutého autobusu. Příjemně unaveni jsme v teple a pohodlí shlédli každý nějaký film. Nádherně strávený den.