Z Chrudimy do Heřmanova Městce

Se spřátelenou skupinkou z jiného odboru KČT jsme se vydali vlakem z Hl. nádraží do Chrudimy. Hned na nádraží jsme zazmatkovali, protože jsme si sedli do jiného rychlíku. Naštěstí si toho všimla Evička, rychle jsme vystoupili. Druhá skupinka stála na druhém konci peronu a divili se, co že to děláme. Pak už jsme dojeli v pořádku. V Pardubicích jsme měli přestoupit, jelikož jsme měli čas, tak jsme se rozprchli. Někteří do obchůdku s perníkem, někteří pro jídlo na cestu. Aleš dokoupil flašku fernetu, protože doslavoval Josefa. A bylo veselo. V Chrudimi jsme se před nádražím vyfotili a šli po červené ven z města. Mezi poli nás chytl slejvák a fukéř. V obci Sobětuchy jsme ztratili červenou, jak jsme se kochali. Nevadí, po chvilce jsme se na ni napojili. Cestou jsme se zastavili ve Stolanovském lomu, kde je pěkná stezka o zkamenělinách. Pak jsme polní cestou došli do obce Čejkovice, kde chlapci obdivovali zachovalý starý traktor. Nám se také líbil, ale naše ženská skupinka ocenila velikonoční výzdobu a jarní kytičky. Po zelené jsme šli dále lesem až na rozcestí, kde Věrka s Evičkou šli po zelené dolů a my volali, že jdou špatně. Chvilku jsme řešili kudy kam, zatímco Aleš našel pro štěstí 1 kč. Dohodli jsme se, že půjdeme po zelené, kam šli holky. Došli jsme k malebným chaloupkám Palučinky, ale ouha. Dál se nedalo projít, neboť stará zelená končila u oploceného pozemku. Plot byl u zdi, neprotáhli jsme se. Přeci se nebudeme vracet. To ne! Marta našla zkratku okrajem pole, přes potůček s malými ropuchami a lesíkem. A ejhle jsme na cestě a jdeme dál po zelené do Janovic. I zde je další zvonička, navíc křížek s pam. lípami. A zase upravené zahrádky a chalupy. Došli jsme k hospodě Janovka, ale také zavřená. Nevadí, obsloužíme se sami. Oběd jsme si dali, fernetem zapili. No co víc si přát. Dokonce začaly padat kroupy, přečkali jsme pod přístřeškem nad schody hospody a šli dál. Potom nás dokonce zase naopak zahřálo sluníčko. Kolem Slunečního Dvora jsme se kochali pohledem na koně. U vstupu byl nákres panoramat s popisky, což jsme ocenili. Výhled na Pardubice, Kunětickou horu, Orlické hory,......Lesem jsme došli na rozcestí, kde zastavil cyklista a lákal nás do nedalekého Bačalského mlýnu s restaurací. Váhali jsme, dali bychom si s chutí něco, ale bylo dost hodin. Prohlédli jsme si ho z protějšího břehu a došli do Radlína. Krásná vesnička. Opět zvonička, rybníček, chaloupky, zajímavá socha J. Nepomuckého. Marta si fotila chaloupku s jezírkem s rybičkami. Opřela se o sloupek u vrat na focení a hned couvala, poněvadž vyskočil velký pes a packou ji šťouchl do lokte. To byla zpátečka. Lesem, kde nás i tady zaujaly stromy obalené jmelím. pnoucími rostlinami. Tady jich tedy všude v lesích je. Po přejití silnice jsme vstoupili do zámeckého parku. Upravený, nádherné velké stromy. Zámek také krásný. Je zde domov seniorů hl. města Prahy. Rozdělily jsme se na skupinky. Některří šli do protější hospody na jídlo a my pospíchali na prohlídku náměstí s měšťanskými barokními domy, kostelem, dále šli k synagoze, ale prohlídku jsme nestihli. Přesto byla paní tak hodná a ještě nám ji otevřela. Koupili jsme si vizitky a šli vyzvednout druhou skupinku. Autobusem jsme dojeli do Pardubic, kde jsme prchali na vlak. Rychle jízdenky, vlak jsme stihli. Cesta zpátky byla příjemná. Výlet se nám moc líbil, poznali jsme nové končiny naší malé krásné zemičky.