Výlet do Píseckých hor

Autobusem jsme se vydali z nádraží Na Knížecí do Písku. Ulicemi jsme se dostali k Putimské bráně, v ulici Komenského jsme minuli památný jasan s kamennou lavicí okolo něho, až jsme se napojili na červenou, po které jsme pokračovali dál přes koleje nejprve krajem Písku, posléze po široké cestě přírodním parkem Písecké hory za slunného počasí. Minuli jsme jeden z mnoha rybníčků a mírným kopcem jsme vystoupali na rozcestí U Vodáka, za nímž byla velké obora s daňky a muflony. Chvilku jsme poseděli na pozorovatelně a kochali se pohledem na zvěř. Po červené jsme pokračovali zdravým lesem na rozcestí V Živci, odkud jsme šli po modré. V penzionu p. Josefa Keclíka jsme si dali oběd, jenž jsme s chutí snědli venku na zahrádce, obklopeni vzrostlým smíšeným lesem. Byla zde příjemná parta starších trempů i s kytarami a bágly. Mělo to jedinou chybu. Úplně jsem zapomněla, že kousek po červené je zde arboretum, takže to jsme bohužel minuli. Po modré opět krásnou cestou jsme došli na rozcestí Sedlo pod Srní homolí a to už byl kousek na rozhlednu Jarník 609 m. Kovová konstrukce s více jak 160 schody a s nádherným výhledem na okolí, jako např. Tálinský rybník. Lesem jsme došli k výhlídce lesníků, kde bylo několik kamenů s různými nápisy. Krásné místo, jen je škoda, že paseka není vysekaná, aby byly památné kameny vidět. Věrka našla kozáka a tak jsme se dali do hledání hub, ale žádné jsme nenašli. Tak jsme došli znovu k oboře, kterou jsme obešli, a od ní došli znovu na rozcestí U Vodáka a od něj jsme došli do Písku.

Prošli jsme Palackého sady se Schrenkovým altánem, sochou F.Palackého, A.Hejduka a divadlem F.Šrámka, až jsme došli k bývalému Královskému hradu, kde jsme si prohlédli expozici Prácheňského muzea. Jsou zde mimo jiné uloženy originální sochy z Kamenného mostu, na který jsme také zašli a pod nímž proti proudu plavala hejna obrovských tloušťů. Nejvíc nás zaujaly zrestaurované obrazy postav našich panovníků. Po prohlídce jsme šli do infa v bývalé sladovně. Celý objekt je pěkně opraven. U fontány jsme se najedli a šli k mostu. Cestou nás upoutaly domy se zajímavými domovními znameními, hlavně U Zlaté lodi a U Slona. Za mostem jsme si koupili výbornou točenou zmrzlinu a šli k Městské elektrárně. V bývalém mlýně na Otavě zde r.1888 bylo nainstalováno elektrické zařízení F.Křižíka, jehož vosková figurína se na nás dívala shora z trámu. Před elektrárnou stála jediná socha z písku, kterou nespláchla povodeň letos v červnu. Od ní jsme prošli parkány ke kostelu Narození Panny Marie. Před ním jsou ukryty pod sklem zbytky středověké studny a mohyly, za ním je socha lva na památku padlých v bitvě u Solferina a Melegnana r.1861 v Itálii.

Putimskou branou jsme se vraceli zpět na autobusové nádraží a v klidu dojeli do Prahy. Výlet se nám vydařil a obohatil o nové poznatky. Všem doporučujeme.

Marta