Vodolská kapka

Autobusem od metra Kobylisy č. 373 jsme dojeli do Odolené Vody, kde jsme vystoupili na první zastávce a šli si prohlédnout domeček V. Hálky. Krásně opravený, ale dovnitř jsme se nedostali, bylo zavřeno. Podle mapy v mobilu jsme se vydali za Mírou na start, kde bylo nepřehledné množství lidí. Hojná účast. Našli jsme stoleček s 15 km trasou, po zaplacení dostali sušenku a vodu a mohli jsme vyrazit. Dle popisu jsme se měli vydat jižním směrem. Takže vlastně kam? Dle mapy nás Míra zorientoval a šli jsme za ním. U okénka jsme nevydrželi a koupili zmrzlinu opočenskou na cestu. Chvilkami jsme podezřívali Míru, zda jdeme dobře, neboť za námi i před námi nikdo. Ale my šli dobře, nevíme jak ostatní. Po přejití silnice jsme procházeli lesem, pěšinkou podél dálnice, opět lesem do Zlončic. U silnice rostl nádherný vykotlaný pam. dub letní. Ve Zlončicích nás přivítali koně. Podle vlastního značení jsme odbočili doprava. Vlastní značení bylo všude, což nám strašně pomohlo, protože dle popisu bychom nedošli. Ve Zlončicích jsme úzkou pěšinkou začali scházet dolů do údolí a měli jsme jít k Vltavě, ale zmátlo nás vlastní značení a šli vlevo a zakufrovali. Na tomto místě zakufrovalo spoustu lidí. Takže jsme se vrátili a našli správnou cestu. Podél potůčku jsme došli k chatičkám a po chviličce k Vltavě, kde jsme šli po červené podél ní dlouho dlouho. Zastavili jsme se v občerstvení U Prasátek, kde bylo narváno, obsluha trvala dlouho, tak jsme vypili pití, jídlo zrušili a šli dále po červené k přívozu z Máslovic, který nefungoval, což nám nevadilo kromě Míry, který ho mohl využít, protože měl problém s nohou, tak by pro něho byl býval dobrý. Co naplat musel dále. My pak došli k odbočce do Větrušic a Míra pokračoval rovně k mostu. Nevím jak došel, protože most měl ještě několik km. My vystoupali pěšinkou rezervací Větrušické rokle do Větrušic. Opět krásná cesta. Pak do Hoštic a nudnou cestou kolem letiště Aero Vodochody a do cíle. Aspoň jsme poznali tento velký komplex. Aleš si koupil kapku, a pak si šel též opékat buřtíka. Rychle jsme ho snědli a šli na autobus před sportovním areálem. Další jel za víc jak hodinu. Nechtěli jsme čekat. Moc se nám trasa líbila, krásná místa, byla krásně značená, pořadatelé milí, kapka krásná. Dokonce i počasí ukázkové. Moc děkujeme a všem doporučujeme.