Silvestrovský pochod

Za krásného jarního počasí jsme se sešli u Národního divadla, abychom podpořili vozíčkáře. Což o to, to my rádi, ale vůbec se nám nelíbilo jednání a nevědomost pořadatelů. Jestli takto vybírají i jinde startovné spojené se Čtyřlístkem, tak je to spíš ostuda. Čtyřlístek má být na fázi dobrovolnosti a čestnosti. No nic. Protože byl čas, tak si Marta před srazem zašla na Žofín a uctít B. Němcovou.  Potom dorazila na sraz, kde už všichni byli. Velké přivítání. Vyrazili jsme společně dle popisu Na Pernštýn, kde jsme narazili na první domovní znamení U Dvou černých medvídků. Trasa byla zaměřena na domovní znamení, jež jsme zpočátku poctivě hledali, ale na Uhelném trhu jsme už šli trochu mimo popis a užívali si. Na Uhelném thu jsme díky Daně ochutnali skvělé svařené víno od Chorvata a doplnili cukrovím a vánočkou. Svařák byl vynikající. Na Staroměstském nám. byly davy, tak jsme okrajem došli ke stromečku a dál Týnskou ulicí, kde jsme hledali další domovní znamení. Z Týnské, kde jsme potkali další známé turisty, kteří se divili kudy že to jdeme /Přiznali jsme se, že nejdeme dle popisu./, jsme se vrátili na Staromák a zašli do kostela sv. Mikuláše. Z něho jsme zašli na radu Marcely do Muzea F. Kafky a požádali je, zda si můžeme prohlédnou původní románské vzácné zbytky zdí, sloupů. Příjemný mladý muž nás rád pustil. A my vůbec netušli, že něco takového v muzeu je. Představovali jsme si, jak se zde žilo a kolik metrů je nyní nad námi. Z muzea jsme měli jít po Karlově mostě. Odmítli jsme se prodírat těmi davy a šli po Alšově nábřeží v klidu na Mánesův most a dál po svém. Ani znamení už jsme nehledali. U Hrocha jsme zašli na wc a neposeděli, protože bylo narváno. Zámecké schody se rty písně od p. Hašlera jsme je zdolali. Nahoře vydechli a kochali se výhledem na matičku Prahu. Bylo zde také hodně lidí, ale na tu velkou plochu to šlo. Obdivovali jsme vánoční výzdobu - jednoduchá, vkusná. Na arcibiskupském paláci visel černý prapor a Aleš zjistil, že zemřel bývalý papež Benedikt XVI.. Stoupali jsme dál na Pohořelec ke Strahovskému klášteru. Za ním za tramvajovou smyčkou byl v hospodě U Zelené brány cíl. I zde pořadatelé nic neřešili. Žádné diplomy, razítka,.... Pochod se nám moc nelíbil, ale my si ho užili k naší spokojenosti. Bylo nám spolu dobře a díky Marcele jsme viděli nové památky, jako např. mlýnské kolo uvnitř domu před schodištěm v Týnské ulici čp. 1053. S kamrády je vždy dobře.