Podél podzimní Kocáby

Autobusem od Smíchovského nádraží jsme dojeli do Velké Lečice, kterou jsme prošli a po zelené značce se vydali podél potoku Kocáby do Štěchovic, odkud jsme zase autobusem dojeli zpět ke Smíchovskému nádraží. Téměř celý týden vydatně pršelo, takže jsme místy čvachtali a Kocábou se hrnulo plno vody, ale jinak jsme měli veliké štěstí, protože celý den svítilo sluníčko, obloha byla modrá a stromy zářily zlatou barvou. Na několika místech jsme přešli Kocábu po lávkách v různém stavu po letošních povodních. Na jednom místě stále lávka chybí a tak jsme se museli vrátit a projít loukou a lesem, až jsme se zase dostali na zelenou značku. Za rozcestím U Kocáby hájovna jsme se ocitli na prostranství s chatami, nádhernou skálou porostlou žlutými lišejníky a osadou Askalonou. Postupně jsme prošli dalšími osadami. V každé bylo nějaké to hřiště s hospůdkou, ale v této době byly všechny zavřené, což nám nevadilo, neb jsme si občerstvení nesli na zádech. Minuli jsme bývalý Fafkův mlýn, který někdo opravuje a kde se pásly pěkně rostlé a zbarvené kozy. Dále jsme se dostali do osady Dashwood – Hadí řeka. Opět zde byla zavřená klubovna, nad níž byl na skále tento nápis. Ještě nás zde zaujal pomníček těm, kteří odešli. Cestou jsme pak ještě viděli další podobné pomníčky v osadách. Po chvilce jsme zakufrovali a místo podél Kocáby jsme šli po staré značce do kopce lesem a octli jsme se nahoře nad skalami s nápisem a dívali se dolů do údolí osady. Takže jsme se vrátili zpět a našli tu správnou značku.

Na rozcestí Pod Kolní strání zase chyběla směrovka a i modrá značka, zato jsme si všude mohli přečíst upozornění, že je zde soukromý pozemek. Cesta byla majitelem úmyslně poničená, ale prošli jsme a potkali jsme obráceným směrem dalšího turistu. Později jsme šli po trochu adrenalínové cestičce po skále, kde jsme se drželi řetězů, až jsme došli k osadě Havran a na rozcestí Pod Masečínem, odkud jsme šli po žluté a došli k frňákovníku, dál do osady Louisiana a Maják, kde se nám moc líbilo. Byl zde opravený splav a všude hradba ze skal porostlých zlátnoucími listnáči. Na kraji Štěchovic jsme prošli kolem pomníku M.Tyršovi a zašli ke kostelu sv. Jana Nepomuckého. Uličkou s nejstaršími domky jsme došli k cukrárně, kde jsme si dali výbornou zmrzlinu a koktejl a takto posilněni nasedli do autobusu.

Výlet se nám vydařil a máme v plánu se sem vrátit a projít zase jiná místa.

zapsala Marta