Po stopách mlynářských

Tentokráte jsme se vydaly opět já a Věrka podél Berounky do Radotína k lávce a od ní po cyklo A11 až k cementárně a k 1. lomu, ve kterém se stále těží. Od lomu jsme dojely po silnici k místu, kterému se říká Cikánka s pár domy. Některé se opravují a jiné chátrají. Kousek dál jsme minuly po levici i první mlýn, a to Maškův, v dost špatném stavu.

Za ním jsme odbočily vlevo a vydaly se lesem po červené značce podél Radotínského potoka. Byl zde příjemný chládek. Minuly jsme další mlýn – Rutický. Chvilkami jsme jely a chvilkami šly pěšky. Vedla tudy úzká pěšina, často prošlapaná mezi vysokými kopřivami a blátem, což nám nevadilo.  Několikrát jsme přešly i potok na druhý břeh. Tak jsme došly k místu s pěkně velkým skalním převisem, kde bylo i ohniště. Za ním jsme šly po úzké lesní pěšině po svahu a došly k místu, kde byla špatně značená červená. Zde jsme se přebrodily a šly dál po červené až ke Kalinově mlýnu, který jsme obešly. Z druhé strany byla na jeho zdi umístěna jedna z naučných cedulí o staré mlýnské cestě. Na rozcestí jsme se vydaly vlevo stále po červené. Projely jsme chatovou osadou, kde bylo veselo, poněvadž se zde zrovna konal turnaj v petangue.

Po rovince jsme dojely k dalšímu mlýnu na kraji Chotče. Ke mlýnu U Veselých. Zajely jsme do dvora na občerstvení a měly jsme štěstí. Přijely jsme akorát na poslední prohlídku, proto jsme se jí zúčastnily. Provázel nás mlynář majitel osobně, pokračovatel tohoto řemesla, které převzal od svého tatínka. Vše nám ukázal a vysvětlil, ale stejně tomu nerozumíme – tedy úplně. Naposledy se zde mlelo v roce 1994. Můžete se podívat na jejich web stránky. Koupily jsme si turistickou známku a jely do Chotče. Ještě jsme si zajely ke kostelu na kopci, který je vidět z daleka a u kterého se pásli koně. Vrátily jsme se zpět a pokračovaly po silnici opět do kopce, pak po rovince a z kopce do Třebotova. Zde jsme zajely k opravené tvrzi, ve které je muzeum historických nočníků a toalet. Do muzea jsme nešly, bylo zavřené.

Z Třebotova jsme dál jely po modré lesem a vyjely u rybníku, kde stojí mlýn Trousilův, který někdo opravuje. Na břehu nás zaujalo torzo obrovské staré vrby. Vyjely jsme na silnici, po níž jsme dojely do obce Kala a dále z kopce, což se nám náramně líbilo do Solopisk a dále do Černošic, po kterých jsme se projely a mimo jiné jsme viděly i vilu např. p. Krejčíře. Po cyklo jsme dojely podél Berounky opět k občerstvení u chatiček jako minule, daly si pivo a jely domů.

I tento výlet se nám vydařil včetně počasí. Opět všem vřele doporučujeme.

Marta a Věrka

- Na návsi Třebotova je vodní tvrz z 15.stol. upravená na barokní zámeček. Zchátrala po požáru r.1942, rekonstruována byla soukromým majitelem v letech 2001-2003, od r. 2010 je v ní otevřeno unikátní muzeum historických toalet a nočníků.

- V Třebotově je také novorománský kostel sv. Martina z r.1867, který byl postaven na místě gotického kostela z r. 1352.