Okolo kaplí poutní cestou do Hájku - 2015

18.04.2015 08:00

III. etapa

sobota 18.dubna

Sešli jsme se u metra Zličín a autobusem č. 306 dojeli do obce Litovice. Došli jsme k tvrzi, odkud začínala III. etapa poutní cesty spojená opět s úklidem. Obdrželi jsme opět rukavice a pytle na odpadky, které jsme opět nechávali na cestě a které opět odvezli zaměstnanci technických služeb. Tentokráte bylo odpadků méně. Většina kaplí je již zbourána a použita na různé účely. Např.materiál z kaple č. XIV. byl použit na stavbu mostku u Nakejsova /Břve/. Jejím patronem byl Magistrát Starého Města pražského. Kaple č. XV. stála blízko křížení ulic Litovská a Sportovců a její patronkou byla majitelka zdejšího panství A.M.Fr. velkovévodkyně Toskánská. XVI. kaple stála kousek od žel. přejezdu, který zde nebýval. Patronem byl Fr. Arnošt hrabě z Valdštejna. Zbylé čtyři kaple byly rozmístěné podél staré cesty do Hájku. Tato cesta je kousek za přejezdem nově opravená. Na začátku je odpočívadlo a inf. tabule. Kladenská cyklostezka Kladno - Hostivice - Kyšice. Už jsme zahlédli v dálce i areál lorety a kláštera. U ní najdete ruiny kaple č. XVIII. Nepatrné zbytky jsou uložené v klášteře pod přístřeškem. Další dvě kaple jsou opravené. Poslední je před křižovatkou silnic u samotného Hájku. Prošli jsme kolem oploceného pozemku, na jehož rohu stála cedule o tom, že je zde Recyklační středisko Hájek. Od 1. sv. války zde sídlili vojáci. Za zmíněnou křižovatkou jsme ještě sebrali pár odpadků a došli ke vstupu do kláštera, za nímž nás vřele vítal rektor P. Jan Maria Vianney. Po podání rukou nás pozval do částečně opravených prostor, kde kdysi bydleli františkáni. Ve vytopené místnosti s okýnkem do lorety, nás pohostili chlebem, výbornou bramboračkou, čajem a i slivovicí. Vše přišlo vhod, protože i když svítilo sluníčko, foukal studený vítr. O historii lorety, která byla jednou z prvních staveb tohoto druhu u nás, a kláštera se dočtete na internetu, proto se o ní zmiňovat nebudu. Loreta byla později obklopena ambity kláštera. Paní průvodkyně nám sdělila mnoho zajímavých poznatků při pojídání polévky, a pak jsme se vydali na prohlídku. Cílem poutníků byla a je loreta. Nechal ji postavit Florian Jetřich Žďárský, který zde i v konventu bydlel. Měl šest dcer a jednoho syna. Byl nejvyšší dvorní maršálek. Byl pochován v rouše františkánů v katedrále sv. Víta a jeho srdce bylo pohřbeno pod 1. stupněm oltáře v loretě. Na místě, kde četl kněz podle starého mešního řádu introit, byl umístěn mramorový kámen s latin. nápisem. Na stěnách byly odkryty zbytky maleb. Udála se zde řada zázraků. Poutníci sem převážně chodili prosit o zdraví. V přízemí pod bytem Žďárského byla i nemocnice. Všude okolo se pohřbívalo. Po prohlídce jsme se rozloučili se skupinkou a vydali se pěšky na zastávku Chýně. Vyhlídkovou jízdou jsme dojeli na Smíchov Na Knížecí. I cesta vláčkem byl zážitek.

II. etapa

sobota 21.března

Jaro jsme přivítali účastí na II. etapě vycházky po poutní cestě.

Byla postavena v letech 1720–1723, do roku 1734 pak trvala její výzdoba. Námětem obrazů ve dvaceti výklenkových kaplích byl život Panny Marie a sv. Františka. Obrazy ve výklenku byly horizontálně dělené a byly vybrány tak, aby spolu námětově vždy ladily. Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Němec, dnes již nelze projít v celém její původní trase, je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Hájecká cesta si nese významné prvenství, její kaple byly a dosud jsou největšími výklenkovými kaplemi, které kdy poutní cestu lemovaly. A to jak na území Čech a Moravy, tak pravděpodobně i střední Evropy. Jejich rozměr činí úctyhodných 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse je to 5,5 m) a půdorys má rozměr 3,8 m x 1,3 m. Hlavní pouť se konala a koná 8.9. – svátek Narození Panny Marie.

I. etapa

sobota 6.března

První etapa proběhla 6.3. z Malovanky. Sešli jsme se na konečné tramvaje č.22 na Bílé Hoře, kde na nás čekala paní průvodkyně. Po úvodních slovech z historie poutní cesty nám rozdala rukavice a pytle s logem Českého svazu ochránců přírody, protože vycházka byla spojená i s úklidem podél cesty. U zastávky stojí Velká Hospoda. Budova byla vybudována v 17. století nejprve jako konventní budova řeholního řádu servitů. Pak zde byl po roce 1673 špitál. Zároveň však část komplexu byla přeměněna v hostinec a těmto účelům slouží dodnes. Prošli jsme kolem barokního poutního kostela Panny Marie Vítězné obklopený ambity. Byl postaven v letech 1704 -1712 jako symbol oslavy katolického vítězství v bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Podle legendy k vítězství katolíků zázračně přispěl obraz Panny Marie, kterým karmelitán Dominik žehnal katolickým vojákům. Dnes klášter užívají sestry benediktinky. Dále jsme šli podél rušné staré karlovarské silnice z Prahy ven přes Ruzyni, Jiviny, Palouky až do Hostivic. Prošli jsme kolem kaplí č. VIII až č. XV, některé kaple jsou opravené, některé již ani nejsou, některé stojí na jiném než původním místě. Poslední kaple XII. na kraji Hostivic je v dost špatném stavu. Další kaple v Hostivicích byly většinou zbourány /č. XIII. XIV, XV, XVI/. Osmá kaple je opravená a stojí na konci kostela Panny Marie Vítězné. Z původní kaple zůstaly zachovány pískovcové podstavce a vrchní díl nad výklenkem. Devátá kaple stávala v místech odbočení ulice Drnovská do Ruzyně. Desátá kaple je opravená a stojí vpravo vedle silnice. Bylo v ní vyobrazeno Klanění Tří králů a sv. František, jak rozesílá své bratry hlásat Evangelium. Jejím patronem se stal hrabě F. J. Černín. Dál jsme došli ke kapli č. XI., která sem byla přemístěna v r.2012 a stojí, neví se proč, otočená zády k poutní cestě. Z původních dvaceti kaplí jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě. Zde jsme nechali další pytle plné odpadků, pro které sem přijedou. Zastavili jsme se na chvilku u rybníku Strnad, kde jsme pozorovali kačenky a nasvačili se. Také jsme byli upozorněni za rybníkem na novou cyklostezku a paní nám ukázala kudy chodí poutníci, protože těmito místy jít nemohou pro silný automobilový provoz. My jsme šli dál pod silnicí, kde jsme sebrali další pytle s odpadky, a dále jsme šli po loučce, na jejímž konci jsme se rozdělili. Někteří šli na autobus za podchodem pod tratí a my šli se skupinkou podél potoku na náměstí v Hostivicích, kde jsme se zastavili v cukrárně, pak jsme šli na vlak a odjeli do Prahy. Sraz III. etapy je 18.4. u Litovické tvrze a končí u lorety v Hájku. Děkujeme paní průvodkyni. Dověděli jsme se mnoho zajímavého a snad jsme trochu přispěli k jarnímu úklidu přírody, i když, jak řekla Iva – je to stéblo z hromady sena. Tedy nepořádek umí lidi udělat všude a pěkně veliký! Těch pytlů bylo.

Marta

—————

Zpět