Harrachovka - víkend

Byl krásný den, pátek 28.9.2012 a naše parta TurBanů vyrazila do Harrachova, kde jsme měli zajištěný víkendový pobyt od partnera našich pochodů hotelu Harrachovka.

Po cestě jsme udělali přestávku na túru v Kořenově.Vyrazili jsme údolím Jizery směr Bukovec a Jizerka, kde jsme navštívili i nedaleké rašeliniště Jizery. Počasí nám přálo a tak nám cesta dál pěkně utíkala a žlutá značka nás vedla až k rozcestí U bunkru a pak po cyklostezce jsme šli přes Hruškové skály, ze kterých je výhled na přehradu Souš a dále na další žlutou vedoucí přes Horní Polubný do Kořenova, kde jsme měli zaparkované auto. V Harrachove nás tradičně pěkně přivítali a tak nezbývalo, než se ubytovat. Já jsem sdílel pokoj s Jirkou a Marta s Věrkou. Když nás přepadl hlad, šli jsme najisto do šenku Na soutoku, ale ouha, bylo zavřeno. Notnou chvíli jsme pak hledali, kde se najíme, až jsme našli restauraci, kde bohužel za půl hodiny zavírali. Tak jsme dali rychlou večeři a šli spát na hotel, protože ná ráno čekala další túra.

V sobotu ráno jsme po bohaté snídani vyrazili směr rocestník značek nedaleko hotelu a započali zpočátku mírné a pak dosti prudké stoupámí po modré značce k rozcestí Pod Jakšínem. Tady jsme si vydechli a změnili barvu značky na zelenou, která nás dovedla k Vosecké boudě. Zde jsme si dali nápoje a lehké občerstvení. Venku před chatou jsme se dorazili z vlastních zásob a vyšli po žluté směr státní hranice s Polskem. Byly tu hned 3 rozcestníky a my si vybrali polskou červenou značku a směřovali po ní přes Svinské kameny a chatu polských turistů Szrenicka. Odtud nás čekalo nekonečné klesání po dlažbě až k východu z KRNAPu na polské straně. Nedaleko se nachází Wodospad Kamienczyka, který jsme po vyfasování přileb navštívili. Cesta do Szklarske Poreby vedla po kamenech, které vypadaly, že je tu někdo jen tak nasypal. Ve městě jsme se rozdělili a Jirka s holkama šli ještě na místní skály a já mazal na vlak do Harrachova. Měl jsem totiž jednání se slečnou ředitelkou na téma podmínek naší další spolupráce…Večer jsme šli do restaurace Praha nedaleko hotelu na velmi dobrou polévku a pak šup do hajan.

V neděli ráno po snídani jsme vyklidili pokoje a vydali se autem na cestu směr Jičín, kde jsme se prošli městem, navštívili Rumcajsovu Ševcovnu a také Valdštejnovu lodžii. Na oběd jsme bohužel zašli do dobře vypadající restaurace U piráta. Vybrali jsme si jednoduchá jídla pak čekali hodinu než nám je přinesli. Marta si dala palačinky, ale jedna byla „po čertovsku“. Tak si musela počkat na novou. Ostatní jídla, Guláš a Lassagne, byla v pořádku. Posledním bodem našeho putování byl zámkohrad Staré Hrady. Byla to trefa do černého, protože majitelé, manželé Sukovi, zde vytvořili místo na výlet pro celou rodinu. Nejprve jsme od pana majitele dostali vstupenku do Pohádkového sklepení a pak navštívili i okruh Hrad a zámek. Oboje se nám velice líbilo. Cesta domů, až na jednu kolonu, probíhala v pohodě.

Tomáš