Domažlicko - víkend

Ve čtvrtek 8.5. jsme se autem vydali na čtyřdenní pobyt v Domažlicích. Cestou jsme se zastavili v Horšovském Týně, abychom si prohlédli centrum s hradem a zámkem. Protože bychom museli čekat téměř dvě hodiny na prohlídku vydali jsme se na Šibeniční vrch s dřevěnou hranolovou  rozhlednou 459 m n. m., na jejímž vrcholu je kříž, a vedle ní zbytky základů kaple Panny Marie Lurdské. Cestou jsme minuli bývalý pivovar. Na zpáteční cestě jsme si došli na výborný oběd a šli na prohlídku hradu. Po prohlídce jsme prošli celý rozsáhlý park, kde jsme obdivovali vzrostlé stromy včetně památných. Zaujal nás Vdovský dům a zklamala polorozbořená nejstarší česká Loreta z r.1584. Na vyhlídkovou věž jsme šli zajímavým strašidelným stromořadím. Pod zámkem jsme se potěšili kvetoucími rododendrony u rybníku. Z Týnu jsme dojeli do Domažlic, abychom se ubytovali v privatu u p. Bosákové. Ubytování bylo kousek od centra a bylo parádní. Měli jsme pro sebe celé patro. Cítili jsme se jako doma. Po vybalení jsme si vzali část svých zásob a sedli si na zahrádku. Jitka s Ivou měly samé dobroty, s kterými jsme jim dost pomohli.

Druhý den jsme šli do centra včetně prohlídky, a pak se vydali po červené do Újezdu, což je rodiště Jana Koziny.  Navštívili jsme jeho statek a dnešní pamětní síň.Vstupenky nám prodala paní, která je jeden z jeho potomků. I výklad se nám moc zamlouval. Celý Újezd byl velmi malebný – opravený kostel, statky, naučné cedule, rybníček s vodníkem. Dál jsme po červené došli na Hrádek s pomníkem Jana Koziny hledícím do kraje a Chodskou chalupou, kde jsme stylově poobědvali. Před chalupou leží velká socha psa neodmyslitelně patřícího k Chodům. Došli jsme zpět do Domažlic, odkud jsme se autem vydali do Klenčí pod Čerchovem s muzeem J.Š.Baara. Ten zde strávil poslední dny svého života. Také zde bývala jedna z nejstarších pošt u nás. Přes Trhanov, kde žil Lomikar, jsme jeli na Výhledy, kde jsme obdivovali pomník J.Š.Baara. Je vysoký 12 m. Okolo něho rostou velkolepé červené buky. Můžete si sednout na lavičku a hledět do kraje. Na mé přání, za což všem znovu děkuji, jsme jeli do vesničky Luženice a hledali pam. lípu. Byla krásná, také u ní jsme se mohli posadit na lavičku nebo si číst v naučné tabuli o Chodech a okolí. Po té jsme dojeli do Draženova na prohlídku původního statku a zpět do Domažlic. Po večeři jsme se šli projít po Domažlicích.

Další den jsme si vyšli po zelené na poutní místo Vavřineček. Také moc pěkná procházka zelení. Starou lipovou alejí jsme vystoupali až ke kostelu sv.Vavřince, před nímž stojí pam. lípa a také opuštěný chátrající hotel. Pěkné výhledy do kraje. Zpět a hurá do Pece pod Čerchovem s dřevorubeckou kaplí a odsud po žluté na Sokolovu vyhlídku, z níž nic nevidíte, a dále po zelené na rozhlednu Čerchov, jenž se nalézá v bývalém vojenském prostoru. Z rozhledny je slušný výhled po okolí a pod vámi zbytky ostnatých drátů. V jedné bývalé vojenské budově je občerstvení s výzdobou z dob socialismu. Protože foukal studený vítr, přivítali jsme zde posezení u kamen a teplý čajík. Potom cesta zpět trošku jinými místy do Pece. Na kraji jsme obdivovali jednu zahradu. Její majitel nás slyšel a pozval nás dál. Pěkná včetně něco málo lidové tvořivosti. Na její péči je vidět láska a pracovitost toho pána. Cestou nás holky vysadili v Babylóně a my pokračovali po červené přes Radošov se zelenovskými rybníky na rozcestí Dmout, kde jsme nenašli ani stopu po bývalé hájovně, tak jsme šli dál na Vavřineček, kde jsme potřetí, což nám vůbec nevadilo, protože nám toto místo bylo velmi milé. Zpět na ubytování.

Poslední den jsme sbalili, rozloučili se s paní a odjeli do Kdyně, kde jsme udělali okruh přes zříceniny. První z nich byl Rýzmberk. Dále Příkopy bývalé slovanské hradiště s mnoha zajímavými rostlinami, což bylo něco pro Jitku. Dále přes zříceninu raně gotického hradu Nový Herštejn, kde kvetl vzácný aron skvrnitý. Zřícenina byla obrovská, což nás překvapilo. Dále místem, kde byla vypřahána přípřež koňských potahů – Vejpřahy. A dále po zelené na rozhlednu Koráb, která se nám nelíbila. Zpět do Kdyně a do infa a na oběd a domů.

Užili jsme si parádně volné květnové dny. Domažlice a okolí v nás zanechaly silné stopy. Všem doporučujeme včetně ubytování u p.Bosákové.

Marta