Cykloseminář Ralsko

6.5.-8.5.2016 Cykloseminář Ralsko

V pátek jsme se sešli u metra Letňany z různých koutů Prahy, abychom naložili kola na přívěs autobusu a odjeli na sever do rekreačního střediska v Mukařově-Borovice. Počasí nám opravdu přálo, po celou dobu svítilo sluníčko, takže chladné počasí z předešlých dní bylo to tam. Po dojezdu jsme dostali klíče a Ivan nám řekl, kdo kde bude. Já s Danou jsme spaly v chatce č. 7 v horním patře. První co jsme udělaly, že jsme zotvíraly okna a větraly. Postele, deky a nábytek dost hrůza. Horší ubytování nám vynahradila výborná večeře. Skvěle vařili po celou dobu. V hl. budově byly teplé sprchy. Takže přespání jsme neřešili. Po večeři jsme se sešli v učebně, kde nás Ivan seznámil s programem a dal mapky. My šly spát, někteří poseděli. Ale moc jsme se nevyspali, protože zde měla nějaká firma školení a večer zábavu i s diskotékou do pozdní noci.

V sobotu ráno nás vzbudilo sluníčko. Posilněni pestrou snídaní jsme nasedli do autobusu, který nás odvezl do obce Křižany před nádraží. Sundali jsme si kola a vydali se na jízdu po cyklo A25. Za Druzcovem jsme odbočili na 3007cyklomagistrálu Ploučnice. Jeli jsme kolem starého hřbitova na kopečku u lesíka. Zašli jsme si tam a moc se nám líbil. Byly zde staré hroby německé na jedné straně a české na druhé straně. Úžasný výhled po okolní krajině. Když jsme vyjeli kopeček, jeli jsme kolem opravené kapličky a posezení. Jeli jsme po hřebeni mezi poli s pronikavou žlutou řepkou a po levé ruce se za námi točil Ještěd a zprava byl vidět vrch Ralsko. Sjeli jsme do Osečné. Na náměstí se nám líbila naroubovaná sakura napůl růžová a napůl bílá. V cukrárně jsme si koupili vizitku, nasvačili se a pokračovali dál. Napřed po silnici, minuli jsme lázně Kundratice, pak lesy na kraj Hamru pod Ralskem, protože to tu známe, opustili jsme cyklo a odbočili vlevo na silničku a po ní dojeli kolem budov, patřící společnosti pro těžbu uranu, do Stráže. Přesně k oblíbené prodejně zmrzliny s největším počtem zmrzlin u nás. Dali jsme si rakytníkovou. Opět zde bylo velmi rušno. Chvíli jsme se dívali na vodní lyžaře a jeli dál. Čas je neúprosný. Dojeli jsme k průrvě Ploučnice, odkud vyplouvali vodáci. Já si zavzpomínala, jak jsme zde také pluli. Vyběhli jsme se pokochat nahoru nad průrvu. Nádhera. A do pedálů. Po cyklo 241 přes Vranov s pískovcovými skálami, okrajem Mimoně přes Hvězdov po silničkách. Bylo moc hodin, tak jsme se snažili jet rychleji, ale to nám znepříjemňoval protivítr. Měli jsme být okolo 15.00 hod na místě ubytování. Za Hvězdovem  už jsme několik km jeli rozsáhlými lesy bývalého vojenského prostoru Ralsko. Míjeli jsme oplocenou oboru Židlov dlouhou několik km. Žije zde zvěř včetně zubra evropského. Práce zde probíhají od r. 2000. Později jsme projeli geoparkem Ralsko, kde probíhají stavební  úpravy. Sem jsme šlapali většinou do kopce a odsud jsme jeli z kopce. Vyjeli jsme hned pod naším ubytováním, což nás mile překvapilo. Čas velmi slušný. Kopec k chatkám Dana vyjela a já vyšlápla pěšky. Převlékly jsme se a zatímco ostatní dojížděli, tak my ležely na mezi na sluníčku. Dana zde zůstala a já s ostatními  nasedla do autobusu, abychom se vydali do Svijan na exkurzi pivovaru. Cestou jsme se kochali pohledy na úžasnou krajinu Ještědem, Ralskem, Bezdězem,….Ve Svijanech jsme se šli podívat do prodejny a potom nás rozdělili na dvě skupinky. Byla jsem ve druhé. Průvodkyně nám vysvětlila a ukázala výrobu piva. Na závěr nám do korbelů přímo z tanku natočila pivo jedenáctku a my střídavě upíjeli. Výborné. Uprostřed byl rybníček, z kterého už vodu neberou, ale mají tam kapříky, které na Vánoce vyloví. Ještě nás hned při vstupu zaujala stará lípa obklopená ze všech stran budovami a schody. I na tak malinké ploše se jí daří. Pivo mají opravdu dobré. Na dotaz, proč ho mají v prodejně tak drahé, průvodkyně odpověděla, že ho nemůžou prodávat pod výrobní cenou. A vysvětlila nám systém akcí v obch. řetězcích, při kterých se prodává pod výr. cenou a tudíž na tom hodně tratí, ale nemohou to změnit. Řetězce si diktují. Po návratu opět výborná večeře posezení při Ivanově kytaře. Příjemný večer.

V neděli ráno jsme se sbalili, dali věci do autobusu a šli na snídani. Zase svítilo sluníčko. Po snídani se vydali na kole z Borovice po cyklo 241 do Benátek nad Jizerou. Jeli jsme přes obec Klášter, kde byl také pivovar s restaurací Skála. Vypadalo to dobře. Příště. Projeli jsme kolem pomníčku na počest padlých r.1866 v Prusko-Rakouské válce. Dál jsme dojeli do Maníkovic, kde někdo opravuje zámeček, a podél rozsáhlé Klokočské obory lesy dojeli ke kapli Klokočka s pramenem pitné vody, které se připisovaly léčivé účinky.  Vyléčila i jednoho z rodu Valdštejnů, proto zde Markéta z Valdštejnů nechala postavit kapličku. Moc se nám toto místo líbilo. Dana mi ujela, i když jí bolelo koleno a ráno si myslela, že nepojede. Pořád jsem se dívala, kde čeká, ale sešly jsme se až u infa za Benátkami. Zde jsme koleno obvázaly a jely dále opět společně. Předtím jsem s prima partou dojela pod zříceninu Zvířetice, kam jsme zašli. Nádherná, velká zřícenina. Dál jsme s Danou dojely ke zřícenině Michalovice po cyklo a zároveň po červené chvilkami podél Jizery do Mladé Boleslavi. Vyjely jsme u jedné honosné budovy patřící Škodovce. Zde  jsme chvilku tápaly kudy dál. Přejely jsme tedy most, dál pod Hradem, kolem nádraží a opět přes lávku a podél Jizery pěšinkami jsme dojely do obce Krnsko, kde je technická památka viadukt a viděly jsme věž zámku Stránov. Dál různými pěšinkami, chvilkami jsme z kola sesedly a šly pěšky. Vystoupaly jsme kopec do obce Hrušov. Zde se nám moc líbila náves. Celá ves byla upravená a samá kytička. V Horkách se nám zase líbila kaplička. V Dražicích si Dana sedla na lavičku, koleno bolelo, a Marta šla prolézat cestičky v křoví, aby zjistila, jak vypadá zdejší zřícenina. Je zarostlá křovím, ve kterém je řada pěšinek, kudy asi nejspíš běhají děti a omladina. Pak jsme spolu dojely do Benátek nad Jizerou na náměstí. To jsme si prohlédly. K zámku jsme nejely. Sjely jsme dolů ke stadionu, kde stál autobus. Dana byla ráda, že si sedne. Já si vzala svačinu a šla se projít do zámeckého parku. Mezitím dojeli ostatní. Kola naložená, takže můžeme odjet do Prahy do Letňan. Tam jsme byli coby dup. Cykloseminář se nám moc líbil a už teď se těšíme na další. Děkujeme za vše pořadatelům, hlavně Ivanovi Pressovi.