3. TurBanské Černošice

ZÁPIS 

Letos se za velmi deštivého počasí sešlo asi 260 lidiček. Přestože zmokli, neztratili nic ze svého optimismu. Již tradičně potřetí vyrazil na trasu Láďa z Mimoně s číslem 1. Předtím mi ještě pomohl nainstalovat cedule a vše potřebné na startu. Malá změna přece jen byla. Než vyšel, dal si na cestu v obchůdku na nádraží Do vlaku, který pro nás letos otevřeli, teplou snídani. Této příležitosti využilo postupně mnoho turistů včetně nás pořadatelů. Citace:“ V autě snídaně a na peroně, v malé pekárničce kafíčko a makovec. Dobré! Mezitím došla pořadatelka, vítala mě slovy: „á, Mimoň nezklamala!“, a tak jsem ji pomohl rychle připnout cedulky s označením startu a mapky.“

Z každého vlaku vystoupila skupina turistů a my jsme měli hned co dělat. Přijeli naši věrní, ale i nové tváře. Někteří s sebou přivezli i propozice na další pochody. Mezitím přijel Tomáš z kontroly na Jílovišti, kde ho vystřídal Libor. A to se už  bohužel vydatně rozpršelo. Brzy po ránu skoro za tmy, když Marta běhala po lesních cestách a přidělávala vlastní značení krátkým trasám, tak bylo ještě krásně. Okolo desáté si přišly holky pro věci do cíle, kam došly pěšky. My jsme vše sbalili v 11.30 hod a vydali se přes živou kontrolu u dubu do cíle také.

A přestože turisté, kteří se vydali na jednu ze dvou krátkých tras, došli na stanoviště kontroly mokří, se s verbou pustili do soutěžení. Jitka s Ivou, které nám pomáhaly poprvé a zatím tento mumraj nezažily, byly unešené jejich vitalitou a soutěživostí. Díky za tento skvělý turistický národ! Nikdo si na nic nestěžoval, pouze nepatrný zlomeček turistů to vzdal a nedošel do cíle. Všem všechna čest! Díky si zaslouží i holky, protože tam čekaly na příchodší turisty několik hodin za tvrdých podmínek. U dubu si mohli vyzkoušet např. zda se trefí kroužky na tyč nebo zda poznají zvířecí stopy. Za snahu dostali lízátko a razítka. A mohli pokračovat dál ulicemi Černošic až do cíle. Obě trasy vedly jinými místy.

Trasa 8 km vhodná pro kočárky vedla převážně okrajem a ulicemi Černošic. Začala do kopce po modré posléze dlouhou ulicí V Horce s vyhlídkami, lesem po vlastním značení až k dubu. Od něj ulicemi s domy se zahradami a úmyslně kolem dvou dět. hřišť, na kterých kdyby bylo pěkné počasí, si mohli užít pohody. Pod ZŠ se opět trasy sešly a pěšinou pod hřbitovem, přes kamenný most došly do cíle.

10 km trasa vedla do kopce ulicemi posléze po modré na Sulavu a odtud po vlastním značení kolem krásné hájovny Steinských lesem až k dubu a dále ulicemi s vilami a zahradami k ZŠ a dál společně s 8 km trasou do cíle.

Delší trasy vedly přes Berounku po žluté ke Kazínské skále, k Cukráku a na Jíloviště, kde byli kluci na kontrole. Od ní po červené přes krásné Černolické skály, kde trénovali horolezci, až na rozcestí U Šraňku, kde se trasy rozdělovaly.

21 km a 28 km vedla po modré přes Hvíždinec 476m a kolem studánek k nádraží v Dobřichovicích, kde se opět trasy rozdělily.

Trasa 37 km vedla od rozcestí na Skalku a přes Řevnice, Vonoklasy, Sulavu až do cíle.

Nejdelší trasa 54 km od rozcestí vedla přes Skalku, Halouny, Liteň, Kodu do Srbska, kde na ně čekala kontrola v podobě samolepek v restauraci U Nádraží. Později procházeli Vonoklasy, rozcestí Sulava a až do cíle. První dálkaři přicházeli okolo 17.00 hod. Ti si ještě stačili poslechnout a zazpívat si s kapelou Pohodáři, kteří hráli celé odpoledne. Tím přispěli k dobré náladě. Mnozí turisté se proto rádi zdrželi, dali si jídlo, pití a poseděli. Pohodáři rádi zahráli i mnohou písničku na přání. Ale nenašli se žádní tanečníci. Vlastně našli. Zatancovala si malá Klárka s Deniskou. A byli náramně spokojené holčičky. Nejmladším účastníkem byl letos malý dvouměsíční Radim.

Co dodat na závěr. Z ohlasů soudě se pochod vydařil,což nás zavazuje k tomu, abychom pilně pracovali na příštím ročníku a vy jste byli spokojení. Všem účastníkům děkujeme! Jste dobří, že jste se vydali i za takového nepříznivého počasí. A mnozí z pěkné dálky. Např. z Mimoně, Jilemnice, Mělníka, Liberce, Příbrami, Plzně, Solenic.  Marta

DO STATISTIKY

Na pochodu se sebralo 40 kg víček a celkem jsme za pomoci turistů, příznivců TURBANU, týmu firmy APETIT Praha, zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy Pražského hradu, Kanceláře prezidenta republiky, Hasičů z Kladna a z Pražského hradu, žáků a učitelů ZŠ Nepomucká, dětí z MŠ Duha, žáků ZŠ Králův Dvůr, příslušníků Hradní Stráže, studentů a učitelů Střední odborné školy logistických služeb Praha 9 a dalších a dalších drobných sběračů nasbírali a rodičům Kristýnky Kačabové předali 45 pytlů víček od PET lahví. Průměrná hmotnost pytle byla 13 kg, což při hmotnosti jednoho víčka 2 gramy, činí bezmála 300 000 víček. Do Sbírky brýlí nám přibylo 6 kusů a máme jich tedy 87 kusů.  T.Lubovský

OHLASY:

Citace ze zážitků turisty:

„Za Černolickými skalami, tzn. asi po hodině a půl začalo pokapávat, ale více pršet začalo až v deset hodin. Bylo neuvěřitelné, ale stále jsme šli pospolu. My čtyři a stále se nás držel jeden maník. Přes Svinaře a Liteň nebyla žádná zastávka. Jen jednou zastavili u turistického odpočivadla, zde jsme se napili a mastili dál. Když jsme došli do chráněné oblasti KODA, tak již mně bylo jasné, že dojdu s nimi až do Srbska, do druhé kontroly s tím, že se na ně vykašlu a půjdu svým tempem. Hororem byl sešup v Kodě, bylo to asi 300 m po blátě, takové to krásně mazlavé blátíčko z prudkého klesání. Do restaurace u žst v Srbsku jsme dorazili ve 12 hodin, tzn., že za 5 hodin a 10 minu jsme zmákli 30 km. To byl frmol. Vrchní nám dal samolepky od pořadatelů, a jelikož tam byla zima a my byli promoklí, tak jsme si dali pouze kofolu, Filip pivko, a vypadli jsme z restaurace s tím, že se najíme na druhé straně Berounky, „U kapličky!“ K mému a Markovu údivu to Tomáš s Filipem zabalili a odfrčeli následně vlakem do Prahy. V restauraci U kapličky bylo krásně vytopeno.“

Některé ohlasy z kroniky pochodu:

Byla to nádherná procházka mezi kapkami deště. Díky moc za zorganizování krásného pochodu!   Zdena

Tak bylo to náročné v dešti a nepohodě, ale les a skalky a krásné buky nad Všenory, hospůdka a kapelou v cíli nás odměnila.    

Není špatné počasí, je jen špatné oblečení! Pochod byl perfektní, trasa 21 km vedla krásnou jarní přírodou, skály, vyhlídky na cestě byly super!! Dalo se po nich / i když byly mokré/ krásně lézt. Sněženky i zlatý déšť krásně kvetly. Bylo to fajn. Díky.   Alena J. Krkonoš

Chválím připravenost trasy, podrobné a jasné značení. Díky i když počasí nepřálo, vyrovnalo se to bezvadnou přípravou  krátké trasy. Díky.

Díky za hezký pochod v krásném okolí. Vydržte a na shledanou.   Jan – Mělník

V dešti na pokraji sil. Díky.   Paja a Eli

Pochod se nám moc líbil!!!   Kačka, Kačka, Irča a babička

Děkuji za uspořádání tak krásného výletu.   Dan + Martin

Tak jako vždy báječný pochod s krásnými trasami a množstvím spokojených pochodníků včetně nás! Děkujeme moc, jsme dlužníky, bylo to úžasné!!!   Četničtí braši  Ravnogorac René a Chodští psi Wuk a Eliáš!

***

Milí turističtí přátelé!

Dovoluji si Vám zaslat odkaz Vámi pořádaných báječných již třetích Turbanských Černošic, z nějž snad bude poznat jak jsme si jej pořádně užívali, plus přiložím některá fota v lepším rozlišení. Žel jsem laik a amatér, obzvláště za deště je to více než znát, což mne pochopitelně mrzí. Ještě jednou díky za parádní výběr trasy našimi oblíbenými místy!!!

Někdy zase nashle se s přáním hezkého prožití večera těší

četnyčtí braši Ravnogorac René a Divočáci!